Záhady Baalbeku
Zajímají vás záhady?Zde jste na správném místě.
Baalbek v Libanonu je záhadný!
V tomto díle,se spolu se Záhadami-světa,ocitneme
v kdysi tajuplném a i dnes neklidném Libanonu. Dozvíme se o historii
chrámového komplexu Baalbek. Dále něco o tom jak Římané stavěli a co
dokázali. Nakonec zjistíme i něco zajímavého o Egyptských obeliscích a
megalomanství ruské carevny Kateřiny II. , která vlastně ani cerevnou být
neměla.V závěru,pak odhalíme,jak by bylo možné přesouvat veliké ale opravdu
kolosální kameny. Na úplném konci, je nejnovější Archeologický výzkum-jak
přepravovli megality.Je to obsahlé, tak tedy jdeme na to:
Magality ve zdi Jupiterova chrámu.Jsou opravdu impozantní!(Všimněte si dvou lidiček v průrvě nad trilitonem. )
Magality ve zdi Jupiterova chrámu.Jsou opravdu impozantní!(Všimněte si dvou lidiček v průrvě nad trilitonem. )
Historické záhady:
BAALBEK / HELIOPOLIS-Libanon
(Libanon)Baalbek, Balbek je městečko nacházející se ve východním Libanonu, v údolí Bikáa mezi pohořím Libanon a Antilibanon. Leží ve výšce 1170 m n. m. a je proslulé svými chrámy pocházejícími z 1. až 3. století n. l. , postavenými Římany.V celém komplexu se nachází pozůstatky více než tří chrámů. Hlavní znich jsou:Jupiterův chrám, Bakchův chrám(nejvíc zachovalý) a menší oválný(hexagonální)Venušin chrám.(pozn.:Názvy chrámů jsou odvozeny z Římských božstev, později. Skutečný kult zasvěcení chrámů není znám. Název Baalbeku ve starověku byl Heliopilis-Sluneční město. )
Bakchův chrám-Všimněte si malého človíčka mezi třetím a čtvrtým sloupem z
prava!Tyto obrovské zdi byly zhotoveny z ohromných kamenných bloků. Jihovýchodní stěna plošiny, na které stojí Jupiterův chrám, je sestavena z devíti řad kamenných bloků, z nichž každý váží více než 300 tun. Do stěny na severozápadní straně byly usazeny tři kvádry, které patří k největším opracovaným kamenným blokům na světě, nazývané Triliton nebo také Div tří kamenů.
Bloky trilitonuTyto bloky jsou 29 m dlouhé, 4 m vysoké a 3,6 m široké. Váha každého z těchto tří kamenů je od 700 do 830 tun, přičemž kameny Triliton jsou tak přesně opracoványny a posazeny jeden na druhý, že se mezi ně nadá prostrčit ani šroubovák. Kromě trilithonu ve zdi chámu,je v lomu 1.km od chrámu ještě čtvrtý kámen, větší kámen, který byl také opracován. Pojmenovaný jako Kámen těhotné ženy, váží cca 1000 tun, to je jako max. vzletová hmotnost tří Boeingů 747-100.U tohoto monobloku se zřejmě vyskytl problém.Buď na něm byla nalezena nejaká kvalitativní vada(prasklina?) a nebo byla manipulace s ním již na hranici možného a kámen byl ponechán na místě opracování,zůstal zmrazen v čase na svém místě.
Viz.anglická verze wikipedie:
Zpracováno dle:en.wikipedia.org/ wiki/Stone_of_the_Pregnant_Woman
Kámen těhotné ženy v lomu v Baalbeku-cca 1km. od chrámu.Má rozměry:
- délka -19,5–20,5 m
- :šířka-4, 34–4, 56 m
- :Výška 4,5 m
- Hajjar al Hilba:, New megalith:, Western megalith:,
- Délka: 21.m, 19.80.m, 20. m,
- Šířka: 4.50.m, 6.10.m, 4.80.m,
- Výška: 4.20. m, 5. 60. m, 4.60.m,
- Objem: 397.m3, 669.53.m3, 441.6.m3,
- Váha: 992. 25 tun, 1673.84 tun, 1104.tun,
- Sklon: 15.5 st., 15.5 st., 15.5 st.,
- 1. -Protože stavitalé ovládali dovednosti k tomu potřebné.
- 2.-Protože stavitelé disponovali zdroji k tomu nutným.
- 3.-Protože se touto stavbou chteli předvést jak současným,tak budoucím generacím.
- 4.-Z náboženských důvodů, které byly v té době na prvním místě.
- Baalbek-Libanon - Zpět nahoru :
VYSVĚTLENÍ OTÁZEK???
Tady je vysvětlení kdo,proč a jak,známé. Přes to víme,že mnozí stále nevěří,že Baalbecký chrámový komplex postavili Římané, i když jsou na to dost přesvěčivé důkazy. Podíváme li se na to trochu sofistikovaně a ne jen přímočaře, ohromeni mohutností, velikostí a dokonalostí tohoto díla, zbůsobem-nevím jak to mohli předkové dokázat-tak to určite postavili mimozamštané,dozvíme se víc.Zdi pod chrámovým komplexem, nazývaným Heliopolis, byly podle některých názorů postaveny dávno před tím, než do Baalbeku přišli Římané. Dokonce někteří pseudobadatelé(Erich von Däniken, rozcuchaný Řek Giorgio Tsoukalos nebo,Skot Graham Hancoock)tvrdí, že základy sloužily jako přistávací plošina pro kosmické lodě mimozemšťanů. Dále jsou názory, že obrovské kvádry stavěli obři, nebo že jejich stavitelem je Šalamoun který ovládal džiny. To ale podle našich zjištění,neodpovídá poznatkům, které lze zjistit o samotném chrámu v Baalbéku. Nejen samotná terasa pod Heliopolí je opředena superlativy ale i samotné chrámy na Heliopoli jsou megalomanské, je to největší, co veliký Řím kdy postavil. Tak například na Velkém dvoře, (který se nachází mezi chrámy) na jehož obvodu byly postaveny arkády s klenutými oblouky a kryté střechou, která byla podepřena 84 sloupy. Tyto sloupy byly dalším římským stavebním zázrakem, protože na rozdíl od běžných starověkých sloupů, které jsou sestaveny z několika kratších kusů stavěných na sebe, byly opracovány z jednoho kusu červené žuly, která byla vytěžena v lomu v Egyptském Asuánu.I jejich přeprava do Baalbeku byla velkolepým činem hodným úžasu. Po jejich opracování v Asuánu byly sloupy dopraveny po Nilu k moři. Z Egypta byly loděmi převezeny na Libanonské pobřeží a odtud pak vytaženy do hor,na plošinu Baalbeku.Nevím jak vy,ale já si myslím že i tento čin, prokazatelně Římský je megalomanský.Musíme žasnout nad tím,co Římané ve své době dokázali.Zdroj: Bakalářská práce Chrámový komplex v Baalbeku Tomáš Laňka :
KDO:
S největší pravděpodobností Římané.Je samozřejmě možné,že to byly ještě starší vyspělé civilizace jako Egyptská, která oblast ovládala nejdelší dobu (s přestávkami po celé období druhé poloviny 2. tisíciletí př. n. l. ), a měla s přepravou hmotných břemen,jako-kvádry,sochy a obelisky zkušenosti. Po jejich stavbách ale v Baalbeku nejsou žádné relevantní památky. Před dobou římskou nejsou také známy žádné známky(ať už písemné, nebo věcné jako třeba mince, nápisy a jiné důkazy)o nějakých megastavbách,což je u Egypta, který se svými stavbami rád chlubil, dost netypické. Tyto známky nejsou ani o jiných říších které se před dobou římskou na území Báálbeku nacházely. Nemohu nezmínit dobu Helénskou od. r. 198 př. n. l. , kdy bylo území Baalbeku pod nadvládou Sekulovců.Řekové by sice byly k podobným stavbám také povolání, a opravdu se stavbou menšího podia začali. Bohužel však byli přerušeni kvůli invazi římského generála Pompeia, který roku 64 př. n. l. obsadil území Fénicie a Baalbeku. Často slyšíme,že lidé v té době neměli vědomosti, znalosti a prostředky, jak s takovými břemeny zacházet. Hlavně vypracovat ze skály a pohybovat s nimi.Dokonce někteří lidé nevěří,že ani dnes s veškerou technikou by nikdo nedokázal s těmito kamenými bloky pohnout, natož je přepravit na delší vzdálenost.Podíváme li se na to technicky, pomocí fyziky-zjistíme, že síla potřebná k posunu takového břemene nemusí být gigantická.Pokud použijeme samozřejmě fyziku a mechaniku a snížíme smykové tření.Viz v dalším textu,dole.
JAK
Neznalost současných možností technologií, jen podtrhuje neznalost možností ve starověku.Je pravdou,že i dnes s naší moderní technikou,by transport 1000 tunového kvádru z lomu, po nezpevněné cestě 1. km. na staveniště chrámu a jeho přesné usazení, bylo náročnou logistickou akcí, jak časově tak nutností přesného plánování.I dnes stejně jako ve starověku, by to znamenalo nemalé finanční i materiální zdroje. S jednou odlišností:A to je potřěbný počet lidí k zmíněné akci.Zatím co ve starověku by bylo potřeba stovky až tisíce pracovníků v dnešní době by se jednalo o desítky maximálně stovku pracovníků.Příklad dnešní technologie:
Nejsilnější teleskopický jeřáb na světě na devítinápravovém podvozku se zároveň chlubí nejdelším výložníkem. Je složen z osmi částí a měří 18,3 metru. Když se ale naplno roztáhne, naměříte mezi jeho konci metrů celou stovku! Stroj na podvozku s osmi řiditelnými nápravami má největší nosnost 1200 tun, tehdy se ale rameno může vyklonit o pouhých 2,5 m. Naviják pohání 240 kilowattový turbodieselový šestiválec, celý 96-tunový jeřáb pak osmiválec o 500 kilowattech. Nejvyšší rychlost činí 75 km/h. Pro obě jednotky si liebher veze 900 litrů nafty.
Lze samozřejmě použít i dva jeřáby o nosnosti 600 t.(4.o 300t.) a podobně. Nebo jiné dostupné technologie. Jako například soustavu hydraulických zvedáků:Při hmotnosti 1000 tun, potřebujeme - 50x 20. tunových zvedáků a nebo 30x 34.tunových zvádáků, popřípadě 40x 25. tunových zvedáků. Při rozměru spodní plochy bloku- cca.20x4,5 m. , nám vychází: 20x4, 5=90/40=2,25 m čtverečních plochy na jeden zvedák. U 50.t.zvedáků je to:90/50=1,8 m. čtverečních na jeden zvedák.
MANITOWOC 31000
Typ: Manitowoc 31000 Nosnost jeřábu: 2 300 t Výrobce: Manitowoc Cranes, Manitowoc, Wisconsin, USA Výložník: až 138 m Nástavec výložníku: až 114 m Motor podvozku: 2x Cummins QSX15, 447 kW Pohon: 2x 447 kW Max. rychlost: 0,6 km/h Nosnost 2300 tun na hlavním výložníku Nosnost 1400 tun na pevném nástavci Nosnost 1000 tun na klopném nástavci Patentovaná protiváha se systémem posouvání pro zvýšení klopného momentu dle aktuálního zatíženíPřekvapivě nízké plošné zatížení od pásů podvozku (minimlní bez zatížení 80psi, maximální s kritickým zatížením 202 psi) „Pick&Carry“ – možnost převážení břemene na háku za pohybu jeřábu Rychlospoje FACT® v celé konstrukci jeřábu Výložník č. 90, příhradový, skládaný, s délkou až 110,0 m* Výložník č. 90-91, příhradový, skládaný, s délkou až 148,0 m* Klopný nástavec č.91, příhradový, skládaný, dlouhý až 114,0 m* Pevný nástavec č.91, příhradový, skládaný, dlouhý až 42,0 m* Maximální systémový dosah háku 205 m Tah v jednom průřezu lana až 50 000 kg Celková protiváha až 964 t* Moderní klimatizovaná kabina jeřábníka s kompletním ovládáním pojezdu i jeřábu. 2x dieselový motor Cummins QSX15, 447 kW CraneSTAR, online sledování stavu a polohy jeřábu Velmi jednoduchý přístup ke všem místům vyžadujícím údržbu Speciálně navržené moduly celého jeřábu pro jednoduché převážení pro použití kdekoliv na světě.
Následně by potom byl použit speciální kolový podvalník s nezávisle řidetelnými a hydrailicky odpruženýmy koly. (Nebo jejich soustava. ) ((SPMT))
Modulový dopravník Goldhofer
PST-SL6Self-propelled modular transporter: Viz.anglická verze wikipedie:
Společnost ALE prováděla v roce 2017 záchrannou operaci potopeného trajektu MV Sewol ve Východočínském moři a tak využila SPMT(Self propelled Modular Trailer) v celkové délce 600 nápravových os a hmotnosti nákladu 17 000 t, čímž porazila dva světové rekordy.
Tak že,přeprava-1000 tun bloku o rozměrech cca 4, 5x4, 5x20 metrů, je v možnostech naší dnešní technologie a není to zas až tak mimořádný výkon!
Teď každého napadne:No jo,dnes máme technologie ale co tenkrát Římané, ty měli jen ruce a hrubou sílu mužů. Jak by mohli něco takového zvládnout?(1000 tun na 1. km) Tak to není pravdivé. Římané byli na špičce tehdejšího technologického vývoje.Jednak okoukali nebo chcete-li,převzali mnoho znalostí z obsazených zemí ale i sami měli učence, vědce a specialisty pro různá zaměření.To, co dokázali v Balbéku postavit, jasně svědčí o tom, že dokázali mnohem víc. I další Římské počiny by mohly naznačovat možnosti Římanů v přepravě těžkých ale opravdu hodně těžkých nákladů.
Tak například-
Obelisky:
Římští císaři si rádi ze svých cest vozili suvenýry a nebyly to zrovna obyčejné cetky. Obelisk byl uctívaným symbolem egyptských farónů.Pro Římany to byl zas symbol podřízenosti Egypta.V Římě je dnes celkem 13. těchto egyptských monumentů. Na vatikánském náměstí Sv. Perta stojí obelisk(druhý největší v římě), který do Říma nechal přivézt Caligula. Ve středu náměstí se tyčí obelisk vysoký 25,5 m (s podstavou 41 m)a vážící 331 t. Nejsou na něm zachovány žádné egyptské hieroglyfy.Původně byl vztyčen v Heliopoli dnes neznámým faraonem z 5.dynastie. Císař Augustus nechal obelisk přemístit na Forum Julianum v Alexandrii. Roku 37 jej nechal císař Caligula podruhé přemístit, tentokrát po moři do Říma, kde byl znovuvztyčen na Circu Maximu(Spolu s dalším dnes Lateránským obeliskem ). Roku 1586 byl obelisk potřetí přesunut a to na svoji současnou pozici, přesun si objednal papež Sixtus V. a realizován byl pod vedením architekta Domenica Fontany.K tomu bylo potřeba 900 mužů, 140 koní a několika desítek obřích navijáků. Na Lateránském náměstí severně od baziliky di San Giovanni in Laterano, stojí Lateránský obelisk, nejvyšší v Římě. Žulový monolit o výšce 37,2 m a o váze asi 455 t dal vyrobit farao Thutmose IV. pro chrámový komplex v Karnaku. Císař Constantius II. jej dal převézt nejprve do Alexandrie a odtud roku 357 do Říma, kde byl postaven v Circus Maximus. Po pádu říše byl povalen a poškozen. Roku 1587 byl vykopán, opraven D. Fontanou a následujícího roku vztyčen na osmimetrovém podstavci na již zmíněném náměstí.Viz Wikipedia:Obelisk
Jak to tedy dokázali?Toť otázka.
Pravda,že tady jseme se trochu zapotili.Trvalo dva měsíce,než jsme své doměnky podpořili závěry a hlavně než jsme nalezli dostatek důkazů k podložení našeho tvrzení.Je těžké k tomuto tématu,získat relevantní informace.Všude jsou jen šediváci v ufo.Téměř v 99 %, naleznete teorie Archeoastronautů o kosmických startovacích rampách,Reptiliánech,obrech a podobné.Bylo nutno hledat v cizojazičných publikacích a stránkách.Ale stálo to za práci.Dzvěděli jsem se mnohé zajímavé informace o Baalbeku a Římanech,které jsme dříve marně hledali.
Pohled ze vzduchu na památky Baalbeku:
Umístění bloků Trilitonu,
Backův chrám,Jupiterův chrám,
N-Směr severu. Než se dostaneme k samotné otázce manipulace s trilitony,musíme si vysvětlit několik mýtů a nepřesností a klamů, které jsou ve velké míře o tomto komplexu rozšířeny.
-Tak na začátek: Bloky Trilitonu spolu s dalšími velkými bloky netvoří základy chrámů komplexu!Jedná se o opěrné zdi.Ano i zeď s trilitony, je vlasně opěrná zeď zpevňující původní pahorek.Na ní navazuje severní stěna,která slouží témuž. Je to jasně vidět, na následujícím pohledu z hora:
Pohled ze vzduchu na památky Baalbeku.
Všimněte si zvláštního tvaru opěrných zdí:Rozhodně nevypadají jako vhodné, pro
přistání a start kosmických lodíOpěrné zdi, také vysvětlují význam a způsob použití velkých kamenných bloků. Římané potřebovali hmotu bloků pro pevnou opěrnou zeď.To je spojené s dvěmi skutečnostmi. První je, že Baalbek se nachází v seismicky aktivní oblasti,kde jsou známa i silná zemětřesení. Tou druhou je eroze,která je na tomto místě také běžná.To samozřejmě, Římané znali a proto postavili tyto opěrné zdi. To je také vysvětlení účelu těchto opěrných zdí. Samotné základy chrámů, jsou blíže vnitřní části plošiny(viz barevně popsaný obrázek nahoře). Přesné rozmístění těchto zdí, poskytuje formu, pro umístění chrámu nad nimi.To,že Římané konali správně,je zřejmé z toho, že se tyto zdi dochovaly do dnes.
-Dalším omylem hodně omílaným je, že spodní část stěny Trilitonu je viditelně starší, než horní část nad ní. Že spodní část(postavená údajně mimozemšťny),je více zerodovaná než horní, kterouu údajně postavili Římané. To je další omyl, často znějící z důvodu špatné znalosti místní historie.Horní část z menších kamenů, není součástí původního chrámu. Jedná se o zeď muslimské pevnosti(citadely), nazývanou Qalca(muslimsky-pevnost)a kterou postavili v období jejich obsazení tohoto místa,od roku 637 n.l.nadvlády nad údolím Bekaá. Použili nejspíš materiál z původních chrámů, které byly již v této době pobořené. Pevnost následně rozšířili Malmůkové kteří zde vládli po svém vpádu kolem roku 1290, kdy byl kolem pevnosti,dolonce vodní příkop. O účelu pevnosti, svědčí i horní hrana hradby nad trilitonem ve tvaru zubatém(připomínající cimbuří). viz obr.Trilitonu nahoře.
-V neposlední řadě,je tu pak otázka skutečné hmotnosti kamenů trilitonu,kterážto cifra v různých zdrojích hodně kolísá a to až k 1000. tunám. S tím souvisí i velikost tedy rozměry kvádrů. Dle anglickojazyčné Wikipedie(které se snad dá věřit), mají kvádry rozměry:
Délka 19, výška 4,2,tlouštka 3,6 metrů. Jak už jsme se zmiňovali výše, měrná hmotnost vápence je udávána v tabulkách mezi:2000 až 2900 kg/na m3. Odvíjí se to od druhu vápence a množství dalších příměsí.Nepodařilo se nám zjistit jaký konkrétní druh vápence se těžil v lomech Baalbeku.Provedli jsme proto tří různé výpočty,pro spodní, střední a horní mez hmotnosti mezi 2000 až 2900 kg/na m3.Výsledky jsou následovné:
19 x 4.2 x 3,6 x 2000 = 574 560 kg - pro spodní hustotu
19 x 4.2 x 3.6 x 2450 = 703 836 kg - pro střední hustutu
19 x 4.2 x 3.6 x 2900 = 833 112 kg - pro horní hustotu
To znammená, že vezmeme-li spodní hustotu jde o váhu necelých 600 tun
Dále že vezmeme-li střední hustotu jsme na váze něco přes 700 tun
A i při nejvyšší hustotě jsme na hmotnosti 830 tun. Kde je těch 1000 tun které se na stranách o Trilitonech často nachází?My bychom se přiklonil k hmotnosti oko 700 tun.
Tady už se ale dostáváme do přepravních možností nejen Starých Římanů, ale i středověkých křesťanů.Zde je text o obeliscích ze stránek profesionálů: Historie jeřábů:Zdvíhací věže
"Citace-začátek" : Zdvihací věže Jak už jsme se dozvěděli, nosnosti břemen, které starověcí stavitelé zvedali, byly opravdu velkolepé, ale pozornému čtenáři jistě neuniklo, že jsme se na začátku zmínili o mnohem těžších blocích kamene k vyzvednutí. Římané také přemístili několik monumentů z Egypta a vztyčili je ve svých městech. Nejtěžší kusy vážily více než 500 tun. Jak mohli tyto břemena zvedat s šesti nebo s dvanácti tunovými jeřáby? Úplně stejně jako zvedáme takové hmotnosti nyní, a to kombinací více zdvihacích zařízení dohromady. Jedna z metod byla postavit ohromnou zdvihací věž nebo konstrukci poháněnou několika navijáky ze země. Avšak mechanický zisk u navijáků je mnohem menší než otáčecích kol, ale zase mohly být navijáky obsluhovány více lidmi a nebylo potřeba tolik zvedacích zařízení, než kdyby se používal vrátek. Navíc u navijáků mohla práci vykonávat tažná zvířata. Metody zdvihacích věží a konstrukcí byly popsány několika římskými spisovateli, ale nejdetailnější informace o tom, jak se tyto zařízení stavěla a používala, najdeme od inženýra, mistra stavitele ve Vatikánu, který žil asi před tisíci lety, Domenica Fontana. V roce 1586 papež Sixtus V. rozhodl, že 344 tunový monument, který se nacházel na Cirkus Maximus (něco jako stadion pro závody vozatajů, ale mnohem větší), bude přesunut na náměstí před nově postavenou basiliku Svatého Petra. Bylo to pouze 256 metrů daleko, nicméně obelisk musel být spuštěn na zem, přesunut a opět znovu vztyčen. Mistr Fontana celý tento proces zdokumentoval ve své knize z roku 1589 „Přesun Vatikánského obelisku"(pozn.redakce Záhady-světa:Fontana v Řimě přesunul více obelisků/asi 4./,např.obelisk na nám.sv.Perta ve Vatikánu/25.5 m.a 331 tun. ). Na položení obelisku byla potřeba dřevěná konstrukce 27,3 metrů vysoká, lana delší než 220 metrů, 40 navijáků, 907 mužů a 75 koní. Pro opětovné zdvihnutí potom 800 mužů a 140 koní. Z tohoto pohledu je ještě zajímavé, že příprava, pokládání a transport obelisku, to vše trvalo více než rok. Naproti tomu potom samotné vztyčení zabralo pouze 13 hodin a 52 minut. Jako výsledek této úspěšné operace se od této doby začaly kolem Říma přemisťovat další monumenty. Jeden z nich právě s hmotností 510 tun. Zajímavost byla, že pro diváky tohoto přesunu byl vydán přísný zákaz nemluvit a nedělat žádný hluk pod podmínkou trestu smrti a tento zákaz byl místní policií striktně kontrolován. Naprosté ticho a jasná komunikace mezi obsluhou u navijáků na zemi a obsluhou lan a vrátků na konstrukci byla při takovéto akci opravdu zásadní. Signál k navíjení lan byl vydáván trumpetou a signál k zastavení byl dáván úderem do zvonu. :"Konec-citace"
Lateránský
obelisk(Tuthmose IV.)-na Piazza di San Govanni in Laterano v Rímě. -Další nepravdou,kterou často na stránkách o trilitonech čtu, je že kameny trilitonu,jsou ty nejhmotnější, co kdy byly na zemi přesunuty. Toto není pravda!Nejtěžší kámen,který kdy byl na zemi přesunut, nepochází z Egypta, Libanonu,Anglie ani Ameriky ale nachází se v Rusku.Ano jedná se o tak zvaný Thunderstone. Podstavec jezdecké sochy Petra Velikého v Petrohradu, od Francouzkého sochaře Étienna Maurice Falconeta.
Thunderstone s jezdeckou sochou Petra velikého na
Senátním náměstí v Petrohradu Socha na kamenném podstavci byla odhalena roku 1782. V roce 1766 ji nechala zbudovat carevna Kateřina Veliká.Kámen o hmotnosti původně téměř 1500 tun,byl dopraven z ostrova Lakhta na speciálním pontonu podepírán pomocí dvou válečných lodí. K lodím a z přístavu na náměstí Děkabristů(dnes Senátní), byl přepraven pomocí speciální dráhy s kovovými koulemi o pruměru cca.13,5 cm.,usazen na podpěrném rámu. Dráha o délce asi 100m.byla neustále za břemenem rozebírána a přemísťována před něj.Na vyzvednutí bloku z bažináté půdy ostrova,se muselo počkat na třeskutou ruskou zimu,aby bylo možno kámen vyzvednout a dopravit asi 6. km k Finskému zálivu.
Přeprava hromového kamene
v přítomnosti Kateřiny II; Rytina I. F. Schleyho kresby Yury Felten,
1770.Všiměte si lidiček,kteří na obou stranách vkládají koule do dráhy.
Kateřina nebyla legitimním nástupcem carského trůnu(byla z Německa) a tímto
počinem ,si údajně chtěla získat nálkonost ruského lidu. . A teď to nejdůležitější! Celé vyzvednutí, transport a usazení trvalo 400 mužům 9.měsíců a to bez použití moderních strojů,jako parní stroj, motor, hydraulické zařízení a pod(dokonce ani tážných zvířat). Pouze za použití zmíněné dráhy, navijáků a vrátků.Denně zvládli kolem 150 m. vzdálenosti. To ještě po dobu přepravy,na bloku pracovali kameníci.Celkové zbudování sochy trvalo 2. roky. I samotná socha Petra velikého je kolosální-asi dest metrů. Její odlévání provázelo obtíže.Porovnáme li to s naším sv.Václavem na Václavském náměstí-ten má 5,5 m s kopím 7.
Poslední co neodpovídá pravdě,je že v Libanonu nebylo v té době dost kvalitního dřeva,k postavení těchto památek a přepravě kamenných bloků.Myšleno k postavení výše zmíněných zdvíhacích věží, nebo k zhotovení válců a vrátků potřebných k přesunu. Toto je největší pošetilost kterou je možno o starověkém Libanonu říci. Zde již nejde o neznalost.Libanonské cedry,jsou všeobecně známé.Ve starověku byly nejcennější komoditou vyváženou z Libanonu. Dovážely se do Egypta, Římané znich stavěli odivuhodné obchodní i válečné lodě.Dováženy byly i do dalších částí světa. O jejich významu svědčí i to,že dnešní Libanon jako stát,má cedr na své státní vlajce.I když dnes,jsou libanonské cedry téměř výlučně k výdění již jen v rezervacích, ve starověku, měli Římané kvalitní materiál tak říkajíc nadosah.
Když to shrneme:
Římští císaři tedy prokazatelně, na počátku 4. století, přepravili obelisk(obelisky)-nejprve z Chrámu AmunRa v Karnaku k Nilu(+polžení),což je cca 1000. metrů, potom po Nilu do Alexandrie což je cca 900 km.Potom z Alexandrie po moři a Tibeře do Říma - Vzdálenost cca.2000 km.Celkem-Trasa:3000 km a 3x přeložení ze břehu na loď nebo obráceně.Trvalo to méně než 20 let.Napřed položení na konci vztyčení.To je zcela určitě kolosální počin. Nutno zmínít , že manipulace s 450ti-tunovým-32 m.dlouhým a šírokým 2. 7-3. 5 m. obeliskem(nepodařilo se nám dohledat údaj o šířce původního ani současného obelisku-uvedený údaj je na základě porovnání auta s obeliskem na fotce) je mnohem náročnější, protože při jeho poměru šířky a délky, hrozí mnohem větší nebezpečí jeho rozlomení, než u kvádru 19x4x4 m.
-Proč by tedy nebylo možné,aby Římané 350 let před tím,přesunuli(mimo jiné) tři kvádry-19x4. 2x3. 6 m. o hmotnosti 700 tun, na vydálenost 1. kilomeru?Když na to podle všeho měli 75. let?(usuzováno podle-15.př.n.l.obsazení císař Augustus,začátek stavby-60.n.l.konec stavby, dle nápisu dochovaného na vrcholku jednoho sloupu-viz odkaz:T. Lanka Roč. pr. Chrámový komplex v Baalbeku-dost.on-line-ke stažení.) Když tedy dle historie přesouvali velmi těžké obelisky-naučili se tomu od Egypťanů.Egypt byl pod nadvládou Říma dost dlouho a v ten správný čas:Egyptská říše spadala pod římskou nadvládu od roku 30 př. n. l. potom, co císař Augustus završil své vítězství nad Kleopatrou a Marcem Antoniem v bitvě u Actia.viz.:cs.wiki.Aegyptus.Tak že Římané ty znalosti měli.Měli i zdroje k tomu potřebné-obsazené území v.r. 15. př. n. l. bylo od Cartaga přez Alexandrii a Yudeu až temeř ke Kaspickému moři.Sama oblast blízkého východu si musela na stavbu vydělat..Římané znali kladku, kladkostroj, rumpál, páku, nakloněnou rovinu a dokonce i jeřáb(i když "jen o nosnosti 6-12 tun). Existují záznamy a popisy ze starověku o způsobu přesouvání a manipulace s těžkými předměty(Vitrivius, Ammianus Maecellinus a d.).Proto si myslíme,že vše hovoří o tom že to Římané dokázali
Na druhé straně je ale fakt, že reálný konkrétní důkaz, že Římští stavitelé přesunuli kameny z lomu do opěrné zdi neexistuje. Nejsou známa žádná písemná ani jiná data, o tomto počinu, kromě obrazu Jupiterova chrámu na římských mincích s nápisem Heliopolis a zmínce o návštěvách římských císařů na mincích. Dle našeho mínění ,je také trochu nepochopitelné že Baálbek není mezi bájnými starověkými sedmi(8?) divy světa.
Pohled na
rekonstrukci chrámového komplexu v Baalbeku Závěr, kdo přesunul kameny trilitonu necháme na ctěném čtenáři.Myslíme,že i když je zatím málo důkazů,jak se tomu stalo,věříme,že přijde doba,kdy v tom bude jasno. Zatím, tedy tato záhada není plně objasněna a částečně trvá.
Na úplný závěr ještě předkládáme nejnovější archeologický výzkum,který provedl doktor Jeanine Abdul Messih v roce 2014-Tady je tedy odpověď (jedna z možných) na otázku, jak megality v Baalbeku tedy přesouvali:
Znázornění transportu trilitonu,pomocí lan a vrátků s
navijáky a kladek.Haajjar al-Hibba – Římský lom.
Zůstal vzadu ve své původní poloze,megalitický kámen Hajjar al Hibla inspiroval fantazii četných učenců, cestujících a návštěvníků Baalbeku. Až do nedávné doby se však známou památku nepodařilo prozkoumat archeologickým výzkumem. Výzkum chrámů na seznamu světového dědictví UNESCO v Baalbeku, vedl k identifikaci funkce megalitů v souvislosti s výstavbou pódia Jupiterova chrámu. Nejkrásnější z bloků, společně označované jako Trilithon, jsou obsaženy v jeho západní stěně a také pocházejí z lomu Hajjar al Hibla. V roce 2004 byl zahájen výzkumný program v lomech, který obsahoval průzkum a dokumentaci využití megalitických bloků. Archeologické vykopávky začaly v roce 2014 pod vědeckým vedením Dr. Jeanine Abdul Massih (libanonská univerzita) ve spolupráci s německou expedicí řízenou Dr. Margarete van Ess (DAI), zatímco výzkum a práce v terénu prováděli studenti libanonské univerzity a obyvatelé Baalbeku. Oblast vykopaná na sever od Hajjar al Hilba vedla k objevu nového megalitu,který je 19,60 m dlouhý,6,10 m široký a více než 5,60 m vysoký, zatímco Hajjar al Hilba je 21 m dlouhý , Šířka 4,50 m a výška 4,20 m.Megalit byl vytěžen pomocí čtyř rámovacích výkopů, které byly vysekány pomocí sekáčů. Zákopy jsou široké mezi 45 a 70 cm, dost na to,aby se vešel antický dělník. Spodní strana bloku je oddělena od podloží geologickou vrstvou, která ovlivňovala výšku extrahovaného megalitu. Jeho skutečný oddělovací proces nastal společně s jeho přepravou podříznutím jeho základny, aby se překlopil na přepravní válce. Jak se spodní plocha stala stále více odkrytou, válec byl postupně umístěn uvnitř mezery pod megalitem. Byly použity lana a svorky,pro udržení symetricky umístěné kapsy a jistící kladky zajistily blokům pomalý pohyb, speciálně připravenou dráhou. Magalith byl tedy dopraven přímo ze své původní polohy v lomu na stavbu. Šestnáct z těchto navijáků, z nichž každý obsluhovalo 32 dělníků, celkem 512 osob, vyvinulo sílu více než 10 tun. Tažná síla byla násobena systémy kladek, z nichž každý měl čtyři kladky.Viz.přiložený obrázek nad odstavcem. ozn. :Fig. 18.
Antické megality v lomu Hajjar al Hilba v Baalbeku:
Proč:
Tato odpověď souvisí s předchozím závěrem:Site content:
English:Main pageObsah stránek
- Hlavní strana
- Záhady vědecké
- Záhady náboženské
- Ufo a mimozemšťané
- Záhady české
- Záhady vysvětlené
- Odkazy a zdroje
Historické záhady:
- Hlavní strana-Historické
- Baalbek-Libanon
- Carahunge-Armenie
- Carnac-Francie
- Egypt pyramidy Egypt obelisky
- Fitosa-Korsika
- Göbekli Tepe-Turecko
- Hypogeum-Kréta
- Machu Picchu-Peru
- Mesa Verde-USA
- Nan Madol-Tichomoří/Mikronésie
- Pumapunku-Bolive
- Sacsayhuamán-Peru
- Stonehenge-Anglie
- Velikonoční ostrov-Tichomoří/Polynésie
- Yonaguni-Okinawa,Japonsko
- San Augustín-Kolumbie
- Chavín de Huántar-Peru