Carnac

Záhady-světa.cz se ponořily do historie francouzkého Carnacu a zjistily,že ten je jedna velká záhada.Dávná historie Carnacu je plná záhad a neznámých skutečností. V Carnacu se nalézá mnoho menhirů,dolmenů,tumulů a mnoho dalších záhadných kamenů a megalitů.Je zde přes 3000 kamenů uspořádyných do řad kruhů i samostatně vztyčených.

Řady menhirů v Carnacu.Jsou opravdu ohromující!

CARNAC:

Carnac je obec ve Francii v departementu Morbihan v regionu Bretaň.Je známá svými neolitickýmy menhiry,které jsou v jejím okolí. Nejvíce známé jsou zástupy megalitických řad stojících menhirů.Je jih přes 3000 rozesetých v rovnoběžných či vějířovitých řadách v délce 1 km. a šířce asi 100 m.Kameny jsou většinou neopracované,nebo jen velmi hrubě.Na povrchu stojících menhirů,je jen málo rytin a jsou většinou jen málo znatelné.Jde o několik hlav skotu i lidí.U některých rytin se archeologové přou,jde li o obraz rádla nebo velryby. Rytiny a reliéfy jsou na stěnách a stropech dolmenů.
Hlavní oblasti megalitů jsou:Carnac,Le Menec západ-východ,Kermario,Kerlesclan a Endevenské řady.
Slovo Carnac pochází z keltštiny a znamená místo s hodně kameny.Lépe bychom to snad ani neřekli.Uvidíme tu řady kamenů až několik kikometrů dlouhé,skládající se z tisíců menhirů.
Megality,dolmeny,menhiry,kromlechy?

Menhiry stojí na planině,jako zmrazení v čase
Rozměry megalitických řad u vesnice Le Ménec blízko Carnacu:
• Délka- 1165 m m.
• Šířka- 100 m
• Počet řad- 11.
• Nejmenší výška- 0.9 m.
• Největší výška- 3.7 m.
• Běžná váha od-1 do 2.t.
• Největší váha- do . 6.t
Zajímavosti:
• Největší z nich, 20,5 metrů dlouhý Grand Menhir Brise, vztyčený v období neolitu v 5. až 2. tisíciletí př. n. l. Jak to jeho stavitelé dokázali, není dosud jasné,jeho hmotnost činí až 280 tun a žula,z které je vytesán,se v okolí nevyskytuje.Nejbližší kamenolom ke přes 12.km.vzdálený.Výstražně trtčel do kraje až do 18.století,kdy se při zemětřesení rozlomil na čtyři kusy,které zde leží dnes.Dalším slavným místnem megalitů,je dolmen se jménem "Stůl obchodníků" nebo 140. metrů dlouhá mohyla El Grah.

Podle prehistorika Charlese-Tanguye Le Rouxe,výsledky nejnovějších archeologických vykopávek ukazují,že menhir nebyl osamocený-byl spojen s uspořádáním jam obsahujících 18 dalších menhirů, objevených v zadní části „Plošiny des Marchand“.Toto zarovnání naznačuje existenci starověkého komplexu vyvýšených kamenů,vztyčených v jedné skupině,které byly zarovnány,od největšího po nejmenší,v délce více než 55 metrů na sever od základny Velkého menhiru,v oblasti současné silnice.Jámy jsou spojeny s klíny děr pro sloupky, které by mohly být prvky lešení určené k řezání a zvedání těchto velkých menhirů.
Zdroj:cs.wikipedia/Megalitické řady v Carnaku:
fr.wikipedia/ Grand menhir brisé d'Er Grah:
Grand menhir Brisé-leží na zemi,rozlomený na čtyři kusy:
Velký menhir.
Rozměry: Grand Menhir

• Výška-20,5 m((V současnosti rozlomený na čtyři kusy.)
• Hloubka-2 m.
• Šířka-3 m.
• Hloubka uložení v zemi - 2.m.
• Hmotnost - cca 280-300.tun
Zajímavosti:Původně stál do výšky 18,5 m. nad zemí.

Jeden z mnoha a přece sám.
Dolmen Kermario v Carnacu.
Žulová konstrukce byla vytvořena dvěma bočními na stojato postavenými kameny,přes které je položen na placato stropní kámen. Původně byla zřejmě z boků a z hora zakryta zeminou.Geolog Václav Cílek vyslovil doměnku u tom,jak dolmeny-pradávné mohyly,mohly přijít o své navršené násypy:Protože byly dolmeny po dlouhá pokolení používány jako pohřebiště,obsahovyly hodně vápníku a fosvoru.Byly tedy vždy porostlé zelení.Toho si všimli pozdější obyvatelé a začali zeminu používat jako hnojivo.Tak byly dolmeny odhaleny.Větší mohyly -Tumulusy,se zachovaly,protože byly považovány za přírodní pahorky.Megality Carnacu byly postaveny mezi lety 5 000 a 3 000 př. nl.Kermario Dolmen se nachází přímo na jihozápadním rohu Kermario řad a přímo v rohu silnice,která ho míjí.

Dolmen poblíž řad Kermario.
Dolmen se zachoval ale násyp mohyly je odstraněn.Předsíň a chodba jsou přibližně 8,70 m dlouhé.Od jihojihovýchodního vchodu jen 1,40 m a lemovaným velkými bočními deskami se chodba rozšiřuje až na dno pravoúhlé komory o rozloze 3,50 m. Čtyři překladové kameny jsou stále na svém místě.

Velký silně zvětrávaný megalit, starší než ostatní v řadě,- začleněný do přepracovaného nebo rozšířeného systému řad v Le Menec,Carnac

VYSVĚTLENÍ TERMINOLOGIE MEGALITYCKÝCH PAMÁTEK:

• Megality –
Všeobecně se dá výraz vysvětlit,jako jeden nebo více hodně velkých neopracovaných,nebo lehce upravených kamenů,které jsou divně uspořádány do řad,kruhů trojůhelníků a čtverců.O nichž si mnoho lidí myslí,že v dávnověku měly nějaké značně důležité účely.Slovo pochází z řečtiny a jde o složeninu: mega – velký, lithos – kámen.
• Menhiry –
Nejčastější megality,vzpřímené kameny,doutníkového nebo zploštělého tvaru,stojící samostatně nebo v řadách.Jejich názvy jsou převzaty z bretaňských slov – men (kámen)a - hir (dlouhý).
• Dolmen –
Dva svislé ploché kameny,které překrývá kamenná deska. Pravděpodobně využíván jako hrobka.Názv převzat z bretaňských slov - dole (stůl) – men (kámen).
• Kromlech –
Menhiry uspořádané do kruhu,jsou nazývány jako kromlechy.
• Alignement -
Řady kamenů umístěných za sebou,tvořící až několikařadé seskupení řad vedle sebe.
• Allé converte –
Svislé kameny seřazené do dvou řad a překryté vodorovnými plochýmy kameny – tvořící krátou chodbu.
• Tumulus - Umělý vrch,hrobka ve tvaru polokoule nebo bochníku.Uvnitř většinou nejsou chodby,jen ohraničená prostora(hrobka).

Jsou rozesety po krajině v dlouhých zástupech za sebou,jako zkamenělí vojáci:
Pohled z výšky na řady u vsi Kermario:

VYSVĚTLENÍ OTÁZEK???

?Kdo vzyčil tyto ohromné vysoké menhyry a kdo vytvoříl dlouhé zástupy v řadách stojících kamenů?Často se dočítáme,že to byla ta a nebo jiná "megalitická" kultura.Pravda je ale taková,že o tom nevíme téměř nic.Vše je jen množství doměnek které nejsou buď vůbec podloženy důkazy,nebo velmi nepřímýmy důkazy,které by u soudu neobstály.V badatelských ale někdy i vědeckých sférách jsou však často přijímány,jako skutečné.Je to tím,že informací je opravdu málo a hlad po odpovědích u vědců i jiných zvídavých lidí,je velký.Druhým břehem jsou názory,že buď stavitelé přímo pocházeli z vesmíru a nebo znali antigryvitaci,levitaci a podobné zázračné technologie.Pojďme se ale zamyslet podrobněji,jak to mohlo být:

KDO:

Kdo vztyčil tyto masivní balvany dosud není známo.Jsou pouze doměnky o tom jak jsou megality staré a kdo je vztyčil.Tyto závěry,vědci určili podle nálezů při vykopávkách v okolí menhirů,kromlechů řad a tumulů(a také uvnitř).Cesta k vysvětvení otázek je dlouhá.
Ranná vysvětlení původu menhirů přináší řada pověr a mýtů.Nejznámější příběh je legenda o svatém Kornéliovi,který byl jako papež vyhnán z Říma a pronásledován římskými legiemi do Galie a Bretaně.Když došel až tam a dál už bylo jen moře, proměnil své pronásledovatele v kameny,které tak zůstaly vyrovnány v řadách za sebou.To určitě není pravda.Jednak římské vojsko nepochodovalo v takto širokých rozestupech ale hlavně:Megality zde stály daleko,daleko před tím.Dalším údajným tvůrcem zdejších megalitů má být čarodej Merlin,který je vytvořil svým kouzem.Ostatně,nedaleko odsud má hrob.Častá je také teorie že tyto kameny vztyčili Keltové.Ani to však není pravda.Když Keltové přišti do těchto míst, magality už dávno stály a oni na ně koukali v úžasu,stejně jako my.Dříve si také lidé mysleli,že tyto velké kameny postavili obři.To možná také přispělo k vzniku legend a mýtů o obrech.V osmnáctém století převládaly doměnky,že megality jsou dílem Galů,nebo Římanů.Že to tak nebylo,již víme.Ve dvacátém století zase vědci míníli dle nélezů,že tvůrcem megalitů byl lid tzv.zvoncových pohárů.Ale nálezy z jiných míst Evropy,bez megalitických staveb,tomu nenesvěsčují.
Nepochopení a neznalost,často vedlo k ničení a devastaci těchto památek.K velkému poškození megalitických řad,přispěl mimo jiné sv. Martin z Tours,který ve 4. stol n. l. v rámci svého horlivého pokřešťančovacího úsilí,které podporoval ničěním pohanských posvátných míst,nechal celé kilometry těchto řad vylámat a zničit.Dle geologa Václava Cilka následující noci,velká bouře překonala vlnolamy a moře strhlo část pobřeží.Tak prý vznikl nenadále Plouharnelský záliv.Kdo tedy tyto megalitické stavby dokázal postavit?Tato odpověď,není jednoduchá a bude mít zřejmě více odpovědí.Dle archologických i badatelských výzkumů,tyto památky vznikali v dlouhém období neolitu:mezi lety- 5000 až 2000 př.n.l..Archeologové datovali,při výzkumu vyhloubené díry pro založení největšího stojícího menhiru v oblasti Kermario,jeho vztyčení do roku 6200 př.n.l.(t.j.mladší doba kamenná)!To znamená Že je starší než pyramidy v Egyptě a dokonce než anglické Stonehenge.Tak že,v tak dlouhém období pravděpodobně nešlo o jednu jedinou civilizaci,ale o předávání vědění z generace na generaci.Protože se nám po těchto stavitelích nedochovali žádné písemné a jen málo rytých záznamů a nálezy z vykopávek v okolí menhirů, záleží dost na interpretaci nálezové situace,nebude odpověď na otázku:kdo vztyčil Carnacké megality,asi ještě dlouho uspokojivá.Je velmi pravděpodobné,že tyto monumenty,původně sloužili k určitému účelu,který se mohl s dalšími generacemi měnít.Místo bylo tak následně používáno k obřadním a náboženským účelům.Jisté je, že při délce tehdejšího života,znalosti museli být předávány z generace na generaci po dlouhá staletí,kdy byly kameny vztyčovány.Podle množství,náročnosti přepravy a těžby a vlastnostem kamenných monumentů,muselo jít o lidi seznámené s fyzikou,mechanikou,matematikou i astronomií.To vše jde zjistit z těchto památek.Spokojit se s odpovědí,že šlo o civilizaci ranných zemědělců kteří tyto znalosti zízkali od svých předků lovců a sběračů se nám nechce uvěřit.To nám ale dle vědců vychází,dle nálezů z vykopávek a rozboru stupně zvětrávání.Pokud najdeme,při vykopávkách v okolí megalitů známky po určitých lidech,jejich nástrojích a kultuře-dává nám to dostatečný důvod,považovat je i za jejich stavitele?Co když přišli až když menhiry stály a pro jejich úžasnost je jen využuli pro své potřeby?Nálezy v různých megalitických oblastech jsou různé a neukazují na stejný původ.Jak musela být tato "civilizace"vyspělá a organizovaná- aby tyto menhiry,dolmeny,kromlechy a další kameny dokázala vylomit,opracovat, dopravit a vztyčit?Kde na to vzali čas?Nemuseli veškerý čas a energii věnovat přežití a získání obživy?Jaký počet jedinců se stavbou zabýval?To jsou vše otázky které nás napadnou,při pohledu na tyto památky.Stavba a vztyčování probíhalo zřejmě po dlouhou dobu a po částech.Možná šlo o slavnostní obřady v určitích ročních obdobích.Menší menhiry,dolmeny a kromlechy,by určitě bylo možné zvládnout v menších skupinách desítek pracovníků ale co ty velké.Velký menhyr-Grand menhyr brisé s hmotností kolem 300 tun?

JAK

Tak že teď se nám naskýtá otázka-jak to neolitičtí lidé dokázali. Samotná stavba a vztyčování je zahaleno otázkami.Začněme - dolmeny:,které jsou různé.Od dvou stojatých placáků s třetím jako překladem samostatně,až po dlouché chodbovité stavby tvořené opakováním kombince 2.boční+1.překlad-přidané za sebou. Existuje několik výkladů, z nichž nejschůdnější vyplývá z nálezu nedokončené komory na ostrově Jersey v Normandii. Obvodové kameny jsou vztyčeny, ale vnitřek komory je dosud zasypán hlínou, která je i zvenčí přisypána tak, aby tvořila nakloněnou plochu, využitelnou jako šikmá rampa. Na svahu rampy leží balvan, nasunutý tak, že překrývá jen polovinu komory. Vše působí dojmem, jakoby megalitičtí stavitalé opustili stavbu uprostřed práce. Pokud by se ale vrátili, zřejmě by vzali sochory a jako páky by je podložili pod balvan a tlakem směrem nahoru jej nasunuli na své místo. Nakonec by vybrali hlínu z komory, kamením vyklínovali mezery mezi podporami, vrcholy a stropem a případná hrobka by byla hotova, pokud ji tedy neplánovali zasypat jako mohylu.Nález tak dokázal to, co popsal král Frederik VII.roku 1857,když se snažil objasnit,proč mají ve většině případů dlouhé mohyly excentricky umístěné komory.Další na ředě jsou-menhiry: Vztyčování i velkých menhirů,mohli stavitelé provádět tak,že podhrabávali menhir z jedné strany,ten se tak postupně,propadal do díry a tak vztyčoval.Jeho zvedání mohlo pomáhat použití lan, kůlů a sochorů jako pák.Ostatně,obdobnou metodu používali i Egypťané,při vztyčování obelisků.Další otázkou,je: samotná přeprava kamenů na místo vztyčení.Dle geologie,jsou některé menhiry z místního kamene.Hodně jich pochází z lomů.V případě největšího menhiru Grand menhir brisé, je nejbližší zdroj žuly přes 10.km.daleko.Transport nejen tohoto ale i menhirů od 1.do 6.ti tun,musel být náročný.Jak to dokázali komunity lovců a Sběračů nebo ranných zemědělců,nám nějak nejde na rozum!Je velice pravděpodobné,že metody a techniky přesunu a zvedání byly podobné jako v Egyptě a jiných dávných kulturách. Vzhledem k tomu,že lokalita je v blískosti řek a moře,mohli stavitelé k přesunu využívat lodě.Dle Caesara,se zde Římané v roce 60.př.n.l.,setkali s urputným odporem místních Venedů,kteří měli lepší lodě.Další přesun,pak následoval na dřevěných saních posouvaných po kládách pomocí pák a lan.Zbytky lan z rostlinných vláken,byly nalezeny již z období 20 000 př.n.l.!Tak by přesun byl možný.K přesunu a vztyčení velkých menhirů,bylo nutné i více lidí.Tito lidé,sem zřejmě putovali i z větších dálek.Proto je možné,že to bylo spojené se slavnostmi a rituály.

Proč:

Shrnutí předchozích zjištění a důkazů:

• 1.-Protože stavitalé ovládali dovednosti a znalosti k tomu potřebné.
I když ještě nevíme vše,je možné to vyvozovat z doposud zjištených skutečností a také z výzkumu geologie místa a vlastních megalitických památek.
• 2.-Protože stavitelé disponovali zdroji k tomu nutnýmy.
Tady však trochu tápeme.Znalosti z období mladší doby kamenné (5 500 – 4 300 př.n.l.) a pozdní doby kamenné (4300 - 2000 př.n.l.),nám na území Francie ale i většiny Evropy říkají o kmenovém způsobu života o skupinách desítek až stovek lidí.Neexistence civilizace typu:Egypt,Sumer,Akkadská říše,Aztékové a pod.,nám do škatulky "megality" nepasuje.Zůstává zde záhada,kterou je potřeba objasnit!
• 3.-Z určitýh praktických důvodu.
Archeologické výzkumy a vědecké měření potvrzují zarovnání dolmenů a některých menhyrů s jarní a zimní rovnodenností (slunovratem a Lunovratem) a s hvězdami a planetami.Dále je zajímavé zarovnání řad se zlomy hornin v podzemí.
• 4.-Možná z náboženských důvodů,
které se nám v dnešní době jeví jako důležité pro tehdejší předky.Mohly sloužit k rituálním,ceremoniálním a obřadním účelům.Ale také mohlo jít o zcela praktické účely.

Odkazy a zdroje:
cs.wikipedia/Megalitické řady v Carnaku:
Wiky/fr/grand menh.brise:
Č.T./i.vysilani/Bohove a mýty evropy/Utajená pověst o megalitech:
cs.wikipedia/Carnak:
Howard Crofthurst-Carnac and Other Megalithic Sites in Southern Brittany
Carnac-Francie - Zpět na horu :