V další kapitole se spolu se stránkami Záhady-světa.cz,přeneseme do tajemné,
dávnověké Arménie.Tam se nachází na horské plošině v nadmořské výšce 1770 metrů,
na skalnatém ostrohu poblíž města Sisian v provincii Syunik,záhadné pravěké
kameny.V arménštině Karahunj.Také se jim přezdívá :"Arménský Stonehenge".V
místním jazyce:Zorats Karer,což se překládá jako Mluvící kameny.(zeměpisná šířka
39° 34'-zeměpisná délka 46° 01')
Kameny
Carahunge jsou záhadnné a tajemné.!(Všimněte si otvoru v kameni.)
CARAHUNGE / ZORATS KARER-Arménie
V tomto díle,se dozvíme o záhadných kamenech v Arménii,které sloužili buď,jako
astronomická observatoř,nebo jako pohřebiště a obětiště bohům.Co přesně měly tyto
kameny za účel,však v současnosti,nikdo přesně neví.Tak tedy jdeme na to:
-Kamenné řady Tyto kameny jsou uspořádány z
centrálního kruhu,severní přímky,jižní přímky a severo-východního pásu,
překračujícího kruh a samostatně stojících kamenů.Pahorek je bohatý na kamenné
skulptury,pohřební mohyly a volně stojící kameny(menhiry).Celkem bylo
identifikováno 223 kamenů.Výška kamenů nad zemí se pohybují od 0,5 do 3 m,váží
až 10 tun.Jsou to čedičové(andezitové) kameny,rozrušené časem a pokryté mechem a
lišejníky mnoha barev.Vnitřní povrch otvorů je mnohem lépe zachován(Možná
nepříznivé podmínky pro lišejník?).Existuje také mnoho rozbitých a nečíslovaných
kamenů.Asi 80 kamenů má kruhový otvor, i když jen 37 kamenů se 47 otvory stále
stojí.Ruští a arménští archeoastronomové tvrdili, že stojící kameny,mohly být
použity pro astronomická pozorování. Sedmnáct kamenů bylo spojeno s pozorováním
východu nebo západu slunceu slunovratů a rovnodenností a 14 s měsíčním novem a
úpnkem.To ale musí zůstat v rovině dohadů,protože díry jsou relativně nezašlé a
nemusí mít ani pravěký původ.
Otvory v některých kamenech,prý ukazují na některé hvězdy:
Co je to Carahunge?Jak tato udajně,prehistorická památka vypadá?Kamené
útvary se skládají z několika částí.Celá oblast kamenných kruhů a řad ,zaujímá
rozlohu přes 7.hektarů.Což odpovídá velikosti 13 fotbalových hřišť.Stáří kruhů
je prý až 7500 let.Celkem se v Carahunge nachází 223 kamenů.80 kamenů s vyvrtanými
otvory, které údajně způsobily pískání kamenů ve větru.Od toho je odvozen název
Carahunge,mluvící - nebo také šeptající kameny.Původní účel starověké stavby,byl
předmětem mnoha debat.Existují dvě konkurenční teorie, které kamey označují buď
starobylou astronomickou observatoří, nebo zádušním chrámem,uctívající mrtvé.
Stejně tak nejasný je věk místa - navrhovatelé teorie observatoře navrhli, že
Carahunge pochází z doby kolem 5 500 před naším letopočtem.Naproti tomu jiní
odborníci navrhli,že místo se datuje do doby mezi střední dobou bronzovou a dobou
železnou,od roku 1500 do roku 300 př. N. L.
Otvor v kameni,porostlém lišejníky:
Jsou to čedičové (andezitové) kameny,rozrušené erozí a pokryté mechem a lišejníky
mnoha barev. Vnitřní povrch otvorů je mnohem lépe zachován. Existuje také mnoho
rozbitých a nečíslovaných kamenů.Asi 80 kamenů má kruhový otvor, i když jen 37 z
kamenů se 47 otvory stále stojí.Ruští a Arménstí archeoastronomové tvrdili, že
stojící kameny mohly být použity pro astronomická pozorování.
- počet:220.
kamenů-80 kamenů s otvory
- :váha-až-10tun
- :Výška 0.5 - 3 m
Hustota čediče:2,95 až 3,15 kg/m3(
VYSVĚTLENÍ OTÁZEK???
Vysvětlení otázek:kdo,proč a jak,je zde obtížné.
V zásadě jsou asi dvě hlavní-do nedávna protichůdné teorie.Kameny váží až 10 tun
a stojí 3 metry nad zemí.U 80 kamenů byly vyvrtány otvory, které údajně způsobily
pískání kamenů ve větru.Od toho je odvozen název Carahunge - „mluvící kameny“.
Původní účel starověké stavby byl předmětem mnoha debat.Existují dvě konkurenční
teorie, které by mohly být buď starobylou astronomickou observatoří,nebo
konvenčnějším sídlem.Stejně tak nejasný je věk místa - navrhovatelé teorie
observatoře navrhli, že Carahunge pochází z doby kolem 5 500 před naším letopočtem.
Naproti tomu jiní odborníci navrhli,že místo se datuje do doby mezi střední dobou
bronzovou a dobou železnou, od roku 1500 do roku 300 př.N.L.Pro bývalou skupinu
výzkumníků představuje archeologické naleziště - o kterém někteří odborníci tvrdí,
že je staré 7 500 let - nejdříve známou observatoří."Myslíme si, že Carahunge -
kde je umístěno více než 200 kamenů, z nichž 80 má díry - je starobylou
astronomickou observatoří," řekl člen představenstva Bnorran Arevik Sargsyan pro
Armenpress.Tato myšlenka je částečně založena na práci fyzika Paris Herouniho,
který tvrdil,že starověký komplex,pochází z doby kolem 5.500 před naším letopočtem.
Navrhl,že některé z kamenů byly záměrně umístěny, aby se vyrovnaly s Denebem,
nejjasnější hvězdou v souhvězdí Labutě,spolu s pozicemi slunce a měsíce v
určitých obdobích roku.
Na závěr musím prezentovat historii poznávání
Carehunge a názory arménských vědců.
Astronomický význam megalitických
struktur v Zorats Karer poprvé prozkoumal arménský archeolog Onik Khnkikyan v
roce 1984.O rok později arménská astrofyzička Elma Parsamyan vyslovila hypotézu
o existenci astronomické observatoře v Zorats Karer (Carahunge) a analyzovala
další megalitická místa v Metzamoru a Angeghakotu.
Průzkumy radiofyzikem Parisem Herounim a jeho výzkumným týmem v letech 1994–2001
je vedlo k nyní spornému závěru,že Carahunge je nejstarší astronomická observatoř
na světě.V roce 1999 se Herouni spojil s americkým astronomem a archeo-astronomem
Geraldem Hawkinsem, který se narodil v Británii, známý svou analýzou Stonehenge,
v níž navrhl jeho účel jako starověké astronomické observatoře.V dopise Herounimu
potvrdil profesor Hawkins podobné závěry svého arménského kolegu o Zorats Karer,
zejména: „Obdivuji přesné výpočty,které jste provedl.Nejvíc na mě zapůsobila
pečlivá práce, kterou jste odvedl a doufám, že výsledek bude nakonec zaznamenán
v literatuře.
Zorats Karer byl zkoumán v roce 2000 archeology z Institut für
Vorderasiatische Archäologie na univerzitě v Mnichově v rámci terénního průzkumu
prehistorických lokalit v jižní Arménii.Identifikovali toto místo jako pohřebiště
pocházející převážně ze střední doby bronzové do doby železné,v němž našli
obrovské kamenné hrobky z těchto období. Vedoucí týmu Stephan Kroll také dospěl
k závěru, že linie kamenů byly ve skutečnosti pozůstatky městských hradeb, p
ravděpodobně z helénistického období,které byly postaveny převážně z drtě a hlíny
a ve kterých vzpřímené kameny působily jako posily.
Archeoastronom Clive
Ruggles napsal, že „Nevyhnutelně existují další tvrzení - spekulativnější a méně
podporovatelná - týkající se astronomického významu místa.Jedním z nich je,že jej
lze astronomicky datovat do šestého tisíciletí př. n.l.A přímým srovnání se
Stonehenge, o němž málokdo nyní věří, že šlo o observatoř, jsou více než užitečná.
Přehled starověké astronomie v kavkazské oblasti krátce diskutoval o
Carahunge a citoval předběžnou zprávu nedávného průzkumu jako důkaz,že Carahunge
naznačil astronomické vyrovnání se Sluncem, Měsícem a vybranými hvězdami. Autoři
se domnívají,že Carahunge mohl být místem dvojího účelu:pohřebiště pro významnou
osobu a místo pro astronomicky související rituál.
Kritické posouzení
lokality našlo několik problémů s archeoastronomickými interpretacemi lokality.
Severo-východní pásem,který se rozkládá asi 50 m.od centra,byl nekonzistentně
spojován s letním slunovratem,úplňkem nebo vycházející Venuší. Herouni
předpokládal, že aby bylo možné použít díry v megalitech pro astronomická
pozorování dostatečně přesná k určení data slunovratů,ylo by nutné omezit zorné
pole vložením úzké trubice do stávajících perforací. Bez těchto úprav, pro které
neexistují archeologické důkazy, mizí nárokovaný astronomický význam orientací
otvorů.V důsledku toho dospěl González-Garcia k závěru,že archeoastronomické
nároky na tuto lokalitu jsou neudržitelné, i když je třeba zasáhnout další
výzkumy za účelem stanovení astronomického potenciálu Carahunge a podobných
lokalit.
V nedalekém městě Sisian se nachází malé muzeum věnované nálezům v
této oblasti, včetně paleolitických petroglyfů nalezených na vrcholcích hor v
oblasti a hrobových artefaktů z pohřebiště z doby bronzové s více než 200
šachtami.
Otvory:
V některých kamenech jsou otvory.Jak byly zhotoveny a k čemu
sloužily,to je předmětem mnohých dohad.
Pohled na kamenné
řady v Zorats Karer:(Otvor nevypadá,že by mířil na hvězdy.)
Některé otvory
prý mířily k určitým hvězdám.Dle dostupných obrázků,ale některé otvory nemíří k
nebi ale spíše do okolních kopců.Kameny se mohly samozřejmě časem pohnout.To ale
nevysvětluje,umístění nekterých otvorů.Otvory v kamenech,jsou prý někdy i dole na
spodní straně v zemi.Některé jsou na zemi.Ne všechny jsou úplně kruhové,případně
válcové.Z mého pohledu,je na těchto otvorech pozoruhodné,že nejsou ve středu(až
na vyjímku 1-2 kamenů dle dostupných obrázků,kde se otvory středu přibližují)-
respektive v ose kamene.Proto myslím,že otvory neměly estetický ale spíše
praktický účel.
Rozmístění kamenných řad:
Tyto kameny jsou uspořádány z centrálního kruhu, severní přímky, jižní přímky a
severo-východního pásu, překračujícího kruh a samostatně stojících kamenů.Jak už
jsem psal výše.Dole je mapa megalitické památky Carahunge alias Zorats Karer.
Mapa kamenných řad Carahunge
Zpracováno dle:
https://armeniadiscovery.com/en/articles/the-armenian-stonehenge-zorac-karer
a:https://en.wikipedia.org/wiki/Carahunge#StonesProč:
Tak tady to je dost
nejasné,zde je několik možných vysvětlení:
- 1.-Pro pozorování hvězd,měsíce sluncea a přírodních cyklů-jako observatoř.
- 2.-Jako zádůšní chrám-kult mrtvích.
- 3.-Z náboženských důvodů,které byly v té době na prvním místě.
- 4.-Úplně jiný účel,nebo kombinace výše zmíněných.
Carahunge-Arménie - Zpět na horu :