Záhady Egyptské

Záhady-světa.cz se ponořily do historie Egypta a zjistily,že ta je plná záhad. Čím dále do historie Egypta nahlédneme,tím nalézáme více tajemství a záhad. V Egyptě se nalézá mimo pyramid mnoho dalších záhadných staveb a památek.Můžeme jmenovat třeba Svingu,obelisky,Mnemnonovi kolosy v Thébách,Chrám v Abu Simbelu, Chrámový komplex v Karnaku ale i záhadné Serapeum-pohřebiště posvátných býků v Sakáře.A nesmíme zapomenout na tajemné Údolí králů,pohřebiště králů nové říše a další památky a nálezy.


Pyramidy v Gíze.Jsou opravdu impozantní!

PYRAMIDY:

Ačkoliv jsou dnes známé a často zmiňováné,(často výhradně) pyramidy v Gíze u Káhyry a z nich ješte pro svoji největší velikost a členství v antických "Sedmi divech světa" CHufuova (též CHeopsova z řečtiny) pyramida je zajímavé že v Egyptě je v současnosti mnohem více pyramid,než kdekoliv jinde na světě.Je to kolem 100-120 pyramid.Přesné číslo-kolik bylo ve starověku postaveno v Egyptě pyramid, není a nebylo nikdy známo.Je to pro to,že některé pyramidy zanikly(byly rozebrány), jiné ještě nebyly objeveny,nebo jsou známé jen v písemných nebo obrazových zmínkách.Zmínit musíme kromě Velké pyramidy také některé zajímavé pyramidy,jak v Egyptské Gíze tak v SakkSložka strankyáře:
Stupňovitá pyramida v Sakkáře.

Byla postavena stavitelem Imhotepem pro faraona Džosera za Staré říše,III. dynastie 2630-2611 př.nl.l.
Rozměry:
• Výška-62,5 m.
• Základna-109x121 m.
Zajímavosti:
• Je to nejstarší pyramida a zároveň kamenná stavba v Egypťě.
Kolem pyramidy je roszáhlý (přes 15 ha.)chrámový komplex,který byl obehnán 1640 m.dlouhou a přes 10 m. vysokou zdí,obloženou bílým vápencem.V podzemí pod pyramidou je rozsáhlý komplex chodeb s impozantní 27 m.hlobokou šachtou,která vede do pohřební komory. Výzdoba podzemních částí pyramydy je překrásná,dlaždičky z modré fajáns představují rákosové rohože,které pravděpodobně zdobily stěny paláce Džosera v Memfisu.Mohlo být záměrem faraona,umístit do kamene rostlinné prvky jako rákos a palmy, kámen zde slouží jako prostředek, když smrtelné se mění ve věčné.Je zde také množství komor s potravinami,chlebem, ovocem, klasy obilí, čočkou,hrozny a fíky. Zdroj:Egypt na vlastní oči-Slovart 2009-2019
Lomená pyramida v Dashuru.
Byla postavena faraónem Snofruem ve 26.století př. n. l.Stará říše,IV. dynastie 2543–2510 př.nl.l.

Rozměry:
• Výška-101m.(Původně asi 105. m.)
• Základna-189.4x189.7 m.
Zajímavosti:
• Je to atypická a zároveň jediná taková pyramida v Egypťě.
Je neobvyklá svým nepravidelným tvarem. Ve spodní části svírají stěny se zemí úhel 55°5', ve výšce 45 metrů se však lámou na mírnější úhel 43°9'17'. Výška spodní části je 47,4 m , horní části 57,67 m, celková výška 105 m. Důvod takového tvaru je zdrojem vědecké pře.Nejčastěji je vysvětlován tím,že původní sklon zvolený stavitelem byl příliš strmý a celková hmotnost stavby by byla velká a pyramida by se mohla zhroutit(takové pyramidy byly v Egyptě nalezeny).Proto stavitélé zmírnili sklon aby to napravili.Tato pyramida je také jediná u které se zachval vapencový obklad.
Zdroj:CS.wikipedia, Lomená pyramida
Červená pyramida.

Byla postavena faraonem Smofruem za Staré říše,IV.dynastie, přibližně mezi lety 2670 a 2620 př. n. l.
Rozměry:
• Výška-99,4 m.
• Základna-213x213 m.
Zajímavosti:
• Nechal ji postavit faraon Snofru jako svou třetí a poslední pyramidu.Před ní to byly:Lomená pyramida a pyramida u Medůmu.
Proč tento faraon postavil tři pyramidy je záhadou.I když pyramidu v Medůmu Snofru pouze dokončil po faraonu Hunejovi,který to nestihl.Některé teorie to vysvětlují tak,že hledal tu nejlepší hrobku,pro svůj vstup do posmrtného života.Vzhledem k tomu,že na toto své hledání měl jen 33 let po dobu své vlády Egyptu,je to celkem obdivuhodný výkon.Na této pyramidě je také zajímavé,že má dva vchody a zajímavý vnitřek.

Pokud bychom si mysleli,že největším stavitelem pyramyd v Egyptě,byl faraon CHufu,se svojí Velkou pyramidou-divem starověkého světa-tak,to bychom se dost zmýlili!Proč?No,když bychom jako měřítko dosaženého úspěchuu nebrali výšku pyramidy,(která je v případě porovnání Chufu-Snofru 145 ku 105 m.)kde Chufu vedeo nějakých 40 výškových metrů ale objem navršeného materiálu po dobu vlády,tak v tomto parametru jasně vede Snofru:doba vlády 33-35 let stavby:Lomená pyramida- objem:1,263 500 m3 + Červená pyramida-objem:1,503 226 m3 + pyramida v Medůmu-obj em:673 480.5 m3 = 3,440 206.5 m3.Zatím co Chufu:
Stropy vnitřních prostor Červené pyramidy,jsou podobné,jako Velka galerie v Cufuově pyramidě:
doba vlády 26-30 let:Velká pyramida má objem:2,619 435 m3.To máme rozdíl-820 771,5 m3 ve prospěch Snofrua.Navíc ještě,nejnovější objevy naznačují,že nechal postavit ještě další pyramidu v Síle.Měl sice asi o 6.let více času než Chufu ale i tak je to úctihodný výkon!
Zdroj: Cs.vikipedie,Snofru
Rachefova pyramida v Gíze.

Byla postavena faraonem Rachefem(též Chafre nebo Chefren)"Syn Reův" IV. dynastie 2630-2611 př.nl.l.,synem faraona Chufua III.dynastie.2472–2448 př.n.l. za Staré říše,
Rozměry:
• Výška-136.4 m.(původně 143,5 metrů)
• Délka-215.25 m.
• Šířka-215.25 m
• sklon stěn-53°10´.
Zajímavosti:
• Je to druhá nejvyší pyramida po Chufuově pyramidě.

Soška sedícího Rachefa.Nalezena v Mit Rahina- Egyptské muzeum Káhira,Egypt.Čtvrtá dynastie(mezi 2558 př.nl a 2532 př.nl)
Foto: José-Manuel Benito Álvarez.
Rachefova pyramida,byla obložená dvěma druhy obkladového kamene.Asi 15 metrů pod vrcholem se zachovalo téměř neporušené vápencové obložení. Podle důvěryhodných svědectví tento plášť, shora z bílého turského vápence a zdola z červené žuly byl v 18. století zachovaný skoro na celé ploše pláště pyramidy.Nedaleko pyramidy směrem k Nilu,byl vybudován údolní chrám z červené žuly, který je dosti zachován.Vedle vzestupné cesty k Rachechově pyramidě je největší socha na světě Svinga.V blízkosti tlap sfingy je částečně zachovaný chrám sfingy.Mezi tlapami má stélu, kterou zde mnohem později nechal zhotovit Thutmose IV.,když byla znovu odkryta od navátého písku (asi 1400 let př.n.l.).Rachefova pyramida stojí na skalnatém výběžku, který zvyšuje stabilitu jádra. Nejspodnější stupně jihozápadního nároží pyramidy jsou dokonce z tohoto výběžku přímo vytesány.Jádro tvoří vodorovně uspořádané, přibližně stejně vysoké vrstvy hrubých bloků vápence,pocházejících z lomů přímo u staveniště.Jádro pyramidy,nebylo postaveno tak přesně jako v případě Velké pyramidy.Vrstvy nejsou vždy přesně vodorovné,spáry jsou často široké a mezi bloky někdy chybí malta.Pohřební komora Rachefovy pyramidy byla kromě stropu vytesána do skalního podloží a má východo-západně orientovaný půdorys. Sedlový strop,který přesahuje nad základnu pyramidy, tvoří obrovské vápencové bloky. Poblíž západní stěny, mírně zapuštěn do podlahy, se nachází sarkofág z červené žuly. Původně byl opatřený zasouvacím víkem.Nic zajímavého,zde ale nebylo nalezeno.Zdroj:Egypt na vlastní oči-Slovart 2009-2019,Starověký Egypt- Extra Publishing 2020,Za sedmi divy světa,Vojtěch Zamarovský-Albatros 1980. CS.Vikipedie,Rachef.

PYRAMIDY-Tyto obrovské stavby byly zhotoveny z ohromných kamenných bloků.V zadu-Chufuova pyramida,v předu-Chufuův zádušní chrám:
Tak a teď to nejzajímavější a nejzáhadnější-Velká pyramida-první ze Sedmi starověkých divů světa a jediný dochovaný do současnosti:Je to hromada záhad!
Chufuova pyramida.

Byla postavena faraonem Chufuem (Řecky Cheopsem)"On mě ochraňuje"za staré říše IV.dynastie,mezi lety 2551-2528 př.n.l.Pozn.:Datum stavby,je předpokládáno,dle doby vlády faraona Chufua.Kdy stavba měla začít počátkem vlády faraona a dokončena měla být před jeho úmrtím.To však není doloženo důkazy.Zrovna tak není jisté,že autorem a prvním stavitelem Velké poramidy,byl CHufu.Známe případ faraona Snofrua,který dokončil pyramidu kterou začal stavět faraon Hunej.
Má rozměry:(Tento údaj se dle různých zdrojů dost liší,uvádíme tedy nejčastější údaj dle publikace"Starověký Egypt c-Extra publishing,2020,strana 72.)
• Výška-138,5 m((Původně 146 m.)
• Délka-230,38 m.(Původně 232,4 m.)
• Šířka-230,38 m.(Původně 232,4 m.)
• Úhel sklonu stěn- 51° 50' 50”
• Zajímavosti:Původně měřila 146,5 m.Původní mramorový obklad byl rozkraden a také chybí pyramidion-poslední kámen tvaru malé pyramidy,který byl opatřen vrstvou elektra,což je slitina zlata a stříbra.Za svitu slunce se musel pyramidion na bílé pyramidě krásně blýskat.
Porovnání kamenů u paty pyramidy s lidmi.
Pyramida je složena z cca:2,250000 vápencových kvádrů,původní objem celé stavby činil asi 2 433 400 m3.Vápencové kvádry mají nejčastěji hmotnostnost od 1 do 2.5 tuny a veliké jsou na výšku od 1 do 1.5 m.,s tím že dole u základny jsou největší a čím výše jsou uloženy,tím jsou bloky menší.(viz foto dole).Ale žulové bloky v králově pohřební komoře,která je umístěna přibližně v jedné třetině výšky pyramidy(asi 48 m.nad základnou)a má rozměry-půdorys:5.2x10.4 m.a výšku 5.8 m. Je sestavena z žulových do hladka vyhlazených desek.Strop komory,tvoří 9.monolitů. Nad touto komorou je šachta,skládající se z pěti desek,mezi nimiž je vždy cca 90 cm.volný prostor.Nad tím jsou dva bloky umístěná do písmene"A".O tom jsou vedeny pře k čemu tato konstrukce slouží.Nejčastěji je to zdůvodňováno tak,že to slouží k odlehčení zátěže nad komorou,že příčné bloky odvádí zátěž do stran,jako pilíře u mostu a prázdné prostory odlechčují zátěž nad komorou.Podobné odlehčení je i u jiných egyptských pyramid-třeba Tetiho pyramida v Sakkáře nebo Neferirkareova pyramida v Abúsíru či Džedkare Isesiho pyramida v Sakkáře,Pyramida Pepi II. v Sakkáře nebo Červená pyramida v Dahshůru.Zní to logicky ale jsou i jiné názory na funkci této struktury.U zadní stěny stojí prázdný žulový sarkofág o rozměrech 2,28 × 1,04 × 0,98 m vytesaný z jednoho kusu červené žuly.Je bez víka a musel tam být umístěn již při stavbě-protože je větší než vchod.To je také možá důvod, proč nebyl jako jedinný v místnosti ukraden!Pyramida byla během staletí poškozena lupiči,v 7. století př. n. l. byla opravena králi 26.dynastie.Po dobytí Egypta Araby,v roce 820 se do ní proboural Kalif Abdullah Al-Ma´mun,syn Hárúna ar-Rašída známého z pohádek Tisíce a jedné noci.Dlouhé týdny,bylo hledání vstupu neůspěšné. Tak se Kalif,rozhodl probourat rovnou do středu pyramidy.Ale ani to nešlo.Po dlouhých pokusech,teprve jeho lidé přišli na to,jak se do pyramidy dostat. Rozdělali velký oheň a po rožhavení skály ji polévali studeným octem.To jakž-tak šlo.I tak to byla ale nesmírná práce.Na severní straně tak vznikl 15 metrů nad základnou,i dnes používaný vchod.Kalif musel být ale velice zklamaný.Žádný poklad, totiž nenašel.V králově komoře,bylo jen několik centimetrů prachu.Původní vstup do pyramidy je ve výšce 18 metru na severní straně nad vchodem dnešním.Vstup tvoří kamenné desky položené do oblouku.Tento vchod do pyramidy byl utěsněn žulovou zátkou.Je v současnosti uzavřen(v sestupné šachtě nejsou schody).S Abdulláhovým vloupáním do Velké pyramidy je spojena jedna záhada.Abdulláh,po neůspěšném hledání vstupu do pyramidy,poručil svým lidem,probourat se přímoo do středu pyramidy.To také udělali.Ale původní vchod s šikmou chodbou s napojením na vzestupnou chodbu,je o dva-tři metry v levo.Kdyby pokračovali,tímto svým směrem rovně,původní chodby by minuli.Je záhadou,proč po rovném kopání najednou zahnuli v levo.Věděli snad něco o vnitřku pyramidy?Možné to je!
Proč Abdullah v pyramidě nic nenašel?Jen prázdný prostor s vrstvou prachchu?To bývá hlavním důkazem "vědátorů",kteří tvrdí,že Velká pyramida je dílem mimozemštanů:"Nebyl tam faraon-tak to není hrobka." Záhady-světa.cz,přišly na několik jiných,možných důvodů:1) Faraon v pyramidě byl pohřben se vším všudy ale po čase byl kněžíma nebo potomky přesunut i s výbavou jinam do bezpečí.Pro tuto teorii hovoří nález mumijí faraonů 18-20 dynastie na jednom místě v Der El Bahri.Nález přes čtyřicet mumií faraonů v jeskyni a jejich příbuzných z období nové říše.Krádeže a vylupování hrobek byly běžné a oddaní kněží foraonského kultu,mohli chtít svě vládce ochránit.2) Faraon ve známých prostorách pyramidy nebyl vůbec pohřben,byl uchován buď v jiné -neznámé komoře uvnitř pyramidy,nebo v její blízkosti.Tomuto by zase mohlo nasvědčovat to,že některí jiní faraoni stavěli více pyramid a v žádné nebyli nalezeni.Viz. například faraon Snofru a jeho tři pyramidy(nahoře).Také otazka vnitřního uspořádání pyramidy není zodpovězena:Viz.Nález nových prostor v Chufuově pyramidě. 3)Faraon byl po smrti v pyramidě pohřben se svou výbavou.Ale následně byla hrobka vykradena a to buď přímo následníkem,nebo některým dalším faraonem. K tomuto tvrzení nejsou zatím žádné vážné důkazy.Ale vzhledem k nestálé situaci bohatství Egypta a faraonů v určitých obdobích,(závislost na záplavách nilu,sucho, nájezdy cizích králu na Egypt,vnitřní rozkoly a války,epidemie atd.)nelze ani tutu teorii zavrhnout.4)Velké pyramidy nesloužily jako hrobky,ale spíše jako chrámy boha Re(slunce),Pohřební komory byly jen symbolické a hlavní význam pyramidy byl jakož to prostředku ke vstupu faraona do posmrtného života.Ve svých hrobkách měli faraoni vždy symbolické dveře pro vstup do posmrtného života. Velké pyramidy,mohli mít stejný význam,jako tyto dveře.Pro tuto teorii by mohlo svědčit to,že v žádné z velkých pyramid,není výzdoba ani texty pyramid(V pyramidě Tetiho,Pepiho I., Merenréa,Pepiho II..),jako je tomu u starších pyramid jinde v Egyptě.
A teď Pozor záhada:
Jak starověcí stavitelé Chufuovi pyramidy,umístili tyto obrovské bloky žuly(v králově pohřební komoře) do výšky 48 metrů nad základnou pyramidy?To nejsou dvoutunové kvádry jako v plášti pyramidy.To jsou mnohem těžší 20,40 až 60ti tunové žulové bloky,jejichž doprava,manipulace a vyzvednutí na místo bylo daleko obtížnější.Jak to dokázali? Jedna teorie,(podložená nálezem zbytků ramp u jiných egypt.pyramid)uvažuje o použití ramp vystavěných buď z nepálených cihel,nebo štěrku ze zbytků po opracování kamene.I kdyby se jednalo o rampy obtočené kolem pyramidy,obsah potřebného materiálu by i tak byl obrovský.Stabilita při transportu čtyřiceti tunového bloku,je otázkou.Řešením by mohla být přímá rampa do výšky 1/3 pyramidy (t.j.48.m.),navázaná obtočenou rampou.V horní části pyramidy, její délka by už nebyla taková.Také kameny ve špičce,již nejsou tak těžké jako u Pyramidy v celé jejich kráse(Denonova kresba z roku 1795)paty,jak jsme psali výše v textu.
Dalším divem v pyramidě je tzv.Velká galerie, která je 45 metrů dlouhá a 8,5 metru vysoká.Strop tvoří odskoková klenba ze sedmi vrstev obrovských vápencových bloků, které vždy přesahují asi o 8 cm.Vrchní vrstva překrývá spodní tak těsně, že vzniklou mezerou neprojde ani břitva.Na zdi,strop a zatarasující bloky byla použita žula, která je tvrdá a těžká.Jak tedy Egypťané přepravovali tyto bloky?To s jistotou nevíme.Ale můžeme se o to pokusit,na základě toho,co o Egypťanech víme.Žulové bloky byly vytěženy v Asuánu v jižním Egyptě.To je asi 850 km.od Gízy,což je docela velká vzdálenost.jak to mohli dokázat?Odpovědí na tuto otázku,by mohla být řeka Nil a objev nedokonceného obelisku v lomu.Řeka teče jen asi jeden kilometr od lomu.Všechny kamenolomy se nacházely blízko Nilu,aby vzdálenost pro transport po souši byla co nejmenší.Jenže nedokončený obelisk je 1 km od Nilu.A víme, že tok Nilu se v těchto místech nezměnil, protože ho omezuje skála.Adel Kelany s týmem odborníků na geofyziku provedl snímkování oblasti pomocí seismických vln v místě,kde se zdá,že mohl být kanál vedoucí ke kamenolomu. Toto snímkování ukázalo, že kanál byl 2 – 3 metry hluboký a 15 – 20 metrů široký. Vzhledem k poloze a hloubce kanálu nebylo možné využít kanál při běžné hladině Nilu. Obelisk(nebo bloky pyramidy) se tak mohl přepravit jen v době záplav.Tehdy byla hladina Nilu dost vysoko,dala se tedy odklonit do kanálu a obří čluny pak mohly převážet obelisky.To znamená, že práce musela být velmi pečlivě naplánovaná, protože nebylo možné se opozdit.Než přišly záplavy, musel být obelisk(nebo bloky pyramid)hotov,protože pak by se muselo čekat celý další rok.Přeprava z Asuánu do Karnaku pak trvala týden.Zdroj:Starověký Egypt.Dostupné on- line
Průřez Chufuovou pyramidou-
Vnitřní struktury Chufuovy pyramidy.Vnitřní a vnější linie zobrazuje současný a původní tvar:1.Původní vstup, 2.Tunel lupičů (současný vstup), 3,4.Sestupná chodba, 5.Spodní komora pod úrovní terénu, 6. Vzestupná chodba, 7.Královnina komora a související šachty, 8. Horizontální chodba,9. Velká galerie,10. Králova komora a související šachty,11.Svislá šachta. Zdroj: :wikiwand.com/cs/Chufuova_pyramida/Dostupné on-line,Egypt na vlastní oči -Slovart 2009-2019,Starověký Egypt-Extra Publishing 2020,Za sedmi divy světa, Vojtěch Zamarovský-Albatros 1980.
FOTO ZE ŠPIČKY PYRAMIDY:
Německý turista Andrej Ciesielski přes přísný zákaz , vyšplhal na Velkou pyramidu v Gíze.Ze střežené památky nafotil několik snímků, které se objevily na internetu. Cesta na vrchol,který je ve výšce 138. metrů,mu trvala osm minut, dolů to zvládl za dvacet minut.Na tomto snímku(uprostřed v levo dolů)je vidět použití vyplňovací malty,také kvádry jsou menší,než u její paty./Foto-A. Cieselski:


VYSVĚTLENÍ OTÁZEK???

?Kolik váží největší kameny v plášti Chufuovi pyramidy?Často se dočítáme, nejen na internetu ale i v tištěnývh publikacích,důvody proč Egypťané nemohly pyramidy postavit!Základem pro megalomanské výpočty a podpoření těchto vysvětlení a teorií,jsou často zkreslané někdy i záměrně mylné údaje a veličiny o pyramidě a jejích vlastnostech!Přiklad:"Bloky Velké pyramidy" váží od 10 do 70 tun."Ano, žulové desky,ve stěnách královské komory,mohou mít hmotnost 40 až 70 tun ale takové jsou jen tam!(velikost komory= 10,4 × 5,2 × 5,8 m).Nejběžnější bloky používané při stavbě Velké pyramidy mají hmotnost mezi 1. až 3.t.Abychom vyvrátili časté mýty,fámy a zkreslení(někdy záměrné),provedou záhady-světa.cz, výpočet jednoduchého vzorečku ze základní školy:Hmotnost=Obsah kvádru = axbxc x hustota vápence(měrná hmotnost):2000-2900 kg/m3(Mimochodem to je podobné jako hmotnost betonu).Průměrná hustota běžného vápence je cca 2450 kg/m3.Vememe li tedy běžný kvádr umístěný v první vrstvě pyramidy o rozměrech 1x08x1,4 m,vyjde nám:1x08x1,4 = 1.12 x 2450 =2.744 tunyTak že běžný blok vápence na spodku Velké pyramidy,má hmotnost kolem 3 tun!Dále je zásadní(jak jsme již psali výše)že bloky kamene se s výškou pyramidy zmenšují(viz obrázek z vrchu pyramidy).Je to logcké-chceme li postavit pyramidu se sklonem stran větším než je 45°(v případě CHufua přes 51°),musíme bloky s výškou uměrně zmenšovat.Pokud bychom to nedělali ,měli bychom protilehlé stěny s jiným sklonem.
Tady je vysvětlení kdo"známé".Viz odstavec KDO-níže.Otázky však přináší,způsob- jak to postavili.Existuje celkem mnoho teorií,jakým způsobem egypští stavitelé pyramidy stavěli.Většina z těchto teorií je pravděpodobně mylná.Dále se naskýtá otázka-jak dlouho trvalo pyramidu postavit a kolik k tomu faraóni potřebovali dělníků.(Dnes je již nezvratně prokázáno,pomocí vykopávek,že pyramidy nestavěli otroci ale kvalifikovaní dělníci,specializovaní na jednotlivé druhy práce.Proto filmové scény,filmů z minulého století,kdy otroci táhnou blok kamene pod dapdajícím bičem řvoucího dozorce,jsou určitě nereálné a tuto možnost přeskočíme!) To jsou vše otázky,na které se Záhady-světa,rozhodly najít odpovědi.V minulosti, udělala egyptologie veliké nálezy a i v součastnosti slyšíme o mnohých zajímavých nálezech.Také použití nových technologií přináší,ještě před nedávnem nemyslitelné objevy.Proto je dnes rozlouknutí záhady egyptských pyramid,daleko reálnější než dříve.Tak se pohodlně usaďte,jdeme nato!Záhady-světa.cz se pokusí poodhalit tajemství pyramid a zprostředkují vám letité i nejnovější objevy o Chufuově pyramidě a o tom,kdo ji s nejvjetší pravděpodobností nechal postavit a kdo ji opravdu vystavěl.

KDO:

Byl to Ankaf na příkaz faraóna Chufua(Hw.f-wj),egyptsky zněl Chnemchufui(On mě ochraňuje).Ankaf,byl nevlastní bratr Chufua a byl zřejmě vedoucí prací na pyramidě.K tomuto tvrzení o Chufuovi jako staviteli Velké pyramidy,jsou již dnes vodítka i důkazy.Pomineme li teorie mimozemských stavitelů,kteří byli nuceni egypťanům pyramidy postavit.A dále neznámé staro-pravěké vyspělé civilizace,kde nejsou dle zjištění Záhad-světa.cz pro tuto teorii žádné věrohodné důkazy. Za to pro Chufua jako stavitele Velké pyramidy jsou důkazy v posledních letech nálézány.Dokazuje to nález takzvaného Mererova deníku(nebo též papyrus z Wádí al-Jarf).Starověcí Egypťané nazvali pyramidu Achtej Chufu (Chufu na obzoru), což dokládá právě Merer ve svém deníku. Ten byl nalezen francouzsko-egyptskou expedicí v roce 2013 právě ve Wádí el-Jarf.
Název této pyramidy se na něm opakuje více než 20x.Je tedy jasné, že je to stroj času, který nám může odpovědět na některé doposud záhadné otázky.Obrázek vlevo: Soška faraona Chufua;Egyptian Museum, Káhira,Egypt IV.dynastie(mezi lety 2558 př.nl.-2532 př.nl.) FOTO: José-Manuel Benito Álvarez
V pravo:Jeden z papyrů z Vádí El-Jarf
Anchhaf seskupil muže do skupin po 40-ti-mužích.Velitelem jedné takového skupiny -fily,byl Merer.Každá z těchto skupin měl svou úlohu,jak na stavbě,tak při dopravě kvádrů.Měli také své jméno,to bylo také na keramických nádobách,které skupina používala.Ve Wádí al-Jarf bylo nalezeno mnoho střepů spotřební keramiky a podařilo se doposud identifikovat 6.skupin a jejich jmen.Mererova skupina byla nazvána Ma-werere-"Stoupenci lodi" a byla pojmenována po figuře hada,která byla umístěna na přídi jejich lodi.Použití těchto malých pracovních skupin.Bysta prince Ankaafa - Muzeum výtvarných umění, Boston:
označených jmény, bylo výhodné.Dávalo to každé skupině identitu a též to vytvořilo konkurenci mezi- jednotlivými skupinami.Každá skupina pracující v lomu,při těžbě bloků, používala k označení své práce svou značku.To umožňilo přesnou evidenci a kontrolu kvality práce,jednotlivých skupin.(Takové značky,byly nalezeny jak ve Velké pyramidě,tak v jiných pyramidách.)Deník též uvádí,že lodě mezi lomem v Tuře a Gízskou plošinou,spluli denně kolem 20. km.Pokud by každá loď převážela kolem 20 až 30 kvádrů,jednalo by se o nečekaně rychlou dopravu.Merer též popisuje ,jak to bylo možné.Lom byl proti proudu Nilu a když převéželi bloky kamene, využívali proud Nilu,který jim usnaďňoval ovládání lodi a přidával na rychlosti. S vyloženou loďí potom pomoci větru přepluli snáz do lomu v Tuře.Když ale vítr nefoukal,byli nuceni veslovat.A to jistě bylo těžké.Merer každý měsíc přepravil takto kolem 200 bloků.
Původní důkazy o Chufouvi jako staviteli velké pyramidy, nejsou opravdu moc neochvějné:Prvně se o tom zmiňuje Herodotos,který pyramidy navštívil v roce 443.př.n.l.Říká,že mu bylo místními zděleno,že stavitebem byl Faraon CHufu,(On mě ochraňuje).Dalším náznakem,jsou nápisy v záhušním chrámu vedle Velké pyramidy s kartuší Chufu vládce Egypta.Dalším důkazem,který byl do nedávna jedním z mála a zároveň často zpochybňovaným,je -značka jedné pracovní skupiny,umístěná v jedné z odlehčovacích komor nad Královou komorou.Tento systém komor byl až do objevení plukovníkem Vysem v roce 1837 neznámý a nepřístupný. Plukovník Howard Vyse se zavřel na noc do Velké pyramidy a ráno hlásí ohromující nález.Použitím dynamitu hledal dutiny s pokladem(pohřební výbavou).Našel komory nad královskou pohřební komorou,bez pokladu o kterých do té doby nikdo netušil. V jedné z komor,byla nalezena právě Chufuova kartuše a také nápis něco jako:"my pracovní skupina přátelé faraona CHufua,stavitelé jeho hrobky pro jeho znovuzrození".Nutno poznamenat,že mnoho lidí o pravosti často pochybovalo,také přítomnost kartuší jiných faraónů v ostatních komorách,vzbuzovala pochybnosti. Nálezem Mererova deníku,však nápis dává smysl.Před nálezem denníku,nikdo netušil nic o struktuře skupin,stavějících pyramidu a o tom,že každá měla svůj název,jak nám prozradil denník.Wádí al-Jarf byl nejstarším starověkým přístavem.Kromě zachovných papyrů,nejen s Mererovým denníkem,kam poctivě Merer zapisoval dvakrát denně,bylo archeologickým výzkumem právě zjištěno,že Wádí al-Jarf sloužil pro přepravu měděné rudy potřebné pro výrobu mědi na nástroje k opracování kamene.Měď je sice měkká ale Egypťané znali kalení mědi,což jim umožnilo opracovávat vápenéc.
Západ slunce nad pyramidami v Gíze.
A teď:Pozor vysvětlení:Opracovat poměrně měkký vápenéc kalenými měďenými sekáči a pikami je jedna věc.Ale jak starověcí Egypťané opracovávali tvrdou žulu? Na tuto otázku do nedávna bylo mnoho názorů.Od čarovné moci bohů,přes umění kámen tavit až po technologie mimozemských návštěvníků.Jak to tedy dokázali?To bylo dlouho záhadou,Až objev nedokončeného obelisku v dole v Asuánu,poodhalil jak to Egypťané dělali.Obelisk byl znám již začátkem 20 století v r.1904,ale celý byl odhalen až v roce 2006.Na tomto obelisku,který prý nechala zhotovit královna Hatšepsut(1508–1458 př.nl),je pěkně vidět,jak Egypťané žulové bloky odďělovali od skály:Používali k tomu dioritové koule a kameny,které jsou velmi tvrdé. Diorit a gabro(tzv.gabrodiorit) jsou tvrdší a těžší než žula(granit).Diorit je nejen tvrdý,ale také viskózní,což určuje jeho vysokou odolnost proti opotřebení. I tak to musela být těžká a úmorná práce.Egypťané však znaly vlastnosti kamene a "trochu"si pomáhali-Zahřáli vždy část žuly na vysokou teplotu a potom rychle kámen zchladili studenou vodou.Teplotní změny kámen narušily a ten šel potom koulemi lehčeji oddělit.

Hmotnost a pevnost zmíněných nerostů:
• -Vápenec:Objemová hmotnost[kg/m3] :2000-2800,Pevnost v tlaku [MPa]:80-180
• -Žula :Objemová hmotnost[kg/m3] :2400-2800,Pevnost v tlaku [MPa] 80-260
• -Diorit :Objemová hmotnost[kg/m3] :2600-3000,Pevnost v tlaku [MPa]:120-280
Převzato:Ze-Skripta"Zeman O.:Petrografie a regionální geologie Českého masivu" :Přehled vybraných vlastností hornin.Dostupné on-line
Nedokončený (Hatšepsutin) obelisk v lomu v Asuánu:Detail opracování obr.v levo dole:

Postup při těžbě Hatšepsutina obelisku v Asuánu:1.)Horní terén je srovnán do sklonu budoucího monolitu/Patrně s určitou rezervou pro pozdější přesné zarovnání do roviny /. 2.)Vyznačení tvaru budoucího obelisku/Horní strana/ 3.)Vyhloubení zářezů po obvodu obelisku,do spodní části/5-stěn/ 4.)Podkutání kamene pod spodní stěnou,kde v ose je ponechán dostatečný prostor který udrží blok,ve stálé poloze. 5.)Provrtání podkladního materiálu jen na tolika místech(1/2),aby blok stále stál ale mohlo zde být podstrčeno dostatek válců/z cedru z Libanonu/. 6.) Odstranění a zarovnání zbytku materiálu tak aby se zbytek prostoru mohl vyplnit zbtkem válců. 7.)Zarovnání prostoru a vytvoření pevné cesty od špičky obelisku ve sklonu spodní strany obelisku./se schodem pro připravené sáně. 8.)Natlačení bloku na sáně/pomoci pák a lanového zápřahu. 9.) Upevnění saní k obelisku pomocí lan a úchytů/ta jsou vytesány na surovém obelisku/.Následoval pak přesun ke kanálu/spojený s Nilem/ a naložení na loď.Loď pak při záplavách vyplula zatopeným kanálem do Nilu a dále po něm až na místo určení.Starověké nápisy a reliéfy nás informují o přepravě monumentálních obelisků z lomu na místa vztyčení. Nejznámější vyobrazení je na stěnách zádušního chrámu královny Hatšepsut v Dér el-Bahrí.Uvádí se tam,jak byl obelisk vytesán a dopravován.Část dolní kolonády chrámu zobrazuje zhotovení obelisků v Asuánu a jejich přepravu po Nilu do Karnaku. Lodě byly vyrobeny ze sykomorvého dřeva, které bylo sice obtížně zpracovatelné ale voděodolné. Pro přepravu obelisků bylo použito celkem 30 lodí. Hieroglyfické texty popisují překážky,které bylo nutno překonat při přepravě a vztyčení obelisku v Karnackém chrámu(Vesetu),byl vytasán a vztyčen jen za 7 měsíců.
Zdroj: Egypt,Del-el Bahrí,Zádušní chrám.Dostupné On-line.
Pohled na zářez "vykutaný" v žulové skále-Je dobře vidět,prohlubně,které vznikly použitím dioritových koulí:
Diorit byl kromě "vysekání"bloků ze skály,použit i ke konečnému zarovnání a vyhlazení bloků.Na rovinu byl použit kámen s plochou,Na obrázku dole-uprostřed. Ukázka nalezených Dioritových koulí
Často slyšíme názory,že lidé v té době neměly vědomosti a prostředky jak s takovými kamennými bloky zacházet.Hlavně vypracovat ze skály a přepravit je na místo stavby.Je to většinou tím,že dnes hodně lidí má teoretické znalosti ať už ze školy nebo zprostředkované internetem ale praktické zkušenosti s materiálem a nástroji,má už mnohem méně lidí.Dále je to tím,že v těchto oblastech,toho o Egypťanech,víme málo.Potvrzením této skutečnosti je rozpracovaný obelisk v Asuánu-o kterém jsme psali výše v pojednání o nedokončeném obelisku královny Hatšepsut v lomu v Asuánu.Proto bychom neměli Egypťany podceňovat a myslet si,že snad byli hloupější,nebo nešikovnější než my dnes,k tomu,aby mohli postavit takový monument jako je Velká pyramida.My dnes máme techniku a technologie ale i Egypťané měli ve své době,nápady a prostředky k manipulaci s těžkým břemenem.To že někteří si nedovedou představit tuto manipulaci dnes,vede k tomu,že hledají jiné vysvětlení pro existenci takových monumentů,jako mimozemské civilizace, staropravěké vyspělé civilizace,jiné dimenze a další neobvyklá vysvětlení stavby Chufuovy pyramidy.Ale tak jako v ostatních vědních odvětvích vývoj rychle postupuje,tak i egyptologie za použití moderních technologií a nových nálezů postupuje v před rychlými kroky.Dokazují to nejnovější objevy.

JAK

Tak že teď se nám pomalu skládají střípky informací,které osvětlují, jak to Egypťané dokázali.Dokonce někteří lidé nevěří,že ani dnes s veškerou technikou by nikdo nedokázal pyramidy postavit.Neznalost současních možností technologií,jen podtrhuje neznalost možností ve starověku.Největší dohady,vždy byly o způsobu transportu kamenných bloků.U vápencových bloků,již dnes z hyeroglifických nápisů a praktických zkoušek víme jak to Egypťané dělali: Na kamen připevnili dřevěné sáňky z akátového dřeva,které se tehdy hojně nacházelo kolem Nilu.Pod tyto sáňky umístili podélně jakési koleje také ze dřeva. Mezi těmito sáňkami a kolejemi umístili válečky z tvrdého dřeva-cedru,který získávali z Libanonu se kterým v té době měli čilé obchodní styky.Takto zřejmě přepravovali těžší bloky 20-40 tun.Lehčí základní bloky 1 až 3 tuny přepravovali rovněž pomocí sáněk připevněných ke kvádru ale ten sunuli po písku,který vlhčili vodou z Nilu.Takto mohlo pohybovat 1 až 3 tunovým kvádrem jen právě těch 40 dělníků pracovní skupiny,jako byla třeba Mererova.Nutno připomenout,že vápencové 1.až 3.tunové bloky,přesouvali z lomu nedaleko pyramidy.To,že Egypťané vybudovali od tehdy 1.km.vzdáleného Nilu kanál s přístavem jsme již zmínili výše. Po něm dopravovali žulu z Asuánu a obkladové bloky bílého vápence z Tury.Dále ještě třeba říci,že 1. až 3.tunové bloky vápence,jsou použity jen v plášti stavby. Uvnitř jsou jen na hrubo opracované kusy kamene vyplňené maltou a někde jen pískem.Celkově je ve Velké pyramidě mnoho dutin a "volného"prostoru.To bylo potvrzeno průzkumnýmy vrty v 80tých letech 20.století.Nový výzkum týmu vědců z Japonska a Francie objevil v Cheopsově pyramidě dosud netušené prostory.Dvě dutiny,z nichž větší měří na délku asi třicet metrů a nachází se nad "Velkou galerií",odhalili badatelé během dvouletého skenování slavné egyptské památky,za použití kosmických částic -miónů.Zda skryté prostory ukrývají cennosti z dob faraonů,není jasné,neboť k nim zatím nebyl nalezen přístup.Mohlo by jít o odlehčovací prostory,jako nad královskou komorou.Zdroj:
Idnes.cz/zprávy/ Zahraniční/Cheopsova-pyramida/Dostupné on-line
Takže tak to dělali Egypťané. Pojďme si ale projít moderní techniku a ozřejmit,jaké možnosti bychom při stavbě Velké pyramidy měli dnes my v 21.století:

Příklad dnešní technologie:


1.)Zdvih těžkých břemen:(Obrázek na hoře:)
LIEBHER LTM 11200-9.1 Nejsilnější teleskopický jeřáb na světě na devítinápravovém podvozku se zároveň chlubí nejdelším výložníkem. Sestává z osmi částí a složený měří 18,3 metru. Když se ale naplno roztáhne, naměříte mezi jeho konci metrů celou stovku! Stroj na podvozku s osmi řiditelnými nápravami má největší nosnost 1200 tun, tehdy se ale rameno může vyklonit o pouhých 2,5 m. Naviják pohání 240 kilowattový turbodieselový šestiválec, celý 96-tunový jeřáb pak osmiválec o 500 kilowattech. Nejvyšší rychlost činí 75 km/h. Pro obě jednotky si liebher veze 900 litrů nafty.

MANITOWOC 31000
Typ: Manitowoc 31000 Nosnost jeřábu: 2 300 t Výrobce: Manitowoc Cranes, Manitowoc, Wisconsin, USA Výložník: až 138 m Nástavec výložníku: až 114 m Motor podvozku: 2x Cummins QSX15, 447 kW Pohon: 2x 447 kW Max. rychlost: 0,6 km/h Nosnost 2300 tun na hlavním výložníku Nosnost 1400 tun na pevném nástavci Nosnost 1000 tun na klopném nástavci Patentovaná protiváha se systémem posouvání pro zvýšení klopného momentu dle aktuálního zatíženíPřekvapivě nízké plošné zatížení od pásů podvozku (minimlní bez zatížení 80psi, maximální s kritickým zatížením 202 psi) „Pick&Carry“ – možnost převážení břemene na háku za pohybu jeřábu Rychlospoje FACT® v celé konstrukci jeřábu Výložník č. 90, příhradový, skládaný, s délkou až 110,0 m* Výložník č. 90-91, příhradový, skládaný, s délkou až 148,0 m* Klopný nástavec č.91, příhradový, skládaný, dlouhý až 114,0 m* Pevný nástavec č.91, příhradový, skládaný, dlouhý až 42,0 m* Maximální systémový dosah háku 205 m Tah v jednom průřezu lana až 50 000 kg Celková protiváha až 964 t* Moderní klimatizovaná kabina jeřábníka s kompletním ovládáním pojezdu i jeřábu. 2x dieselový motor Cummins QSX15, 447 kW CraneSTAR, online sledování stavu a polohy jeřábu Velmi jednoduchý přístup ke všem místům vyžadujícím údržbu Speciálně navržené moduly celého jeřábu pro jednoduché převážení pro použití kdekoliv na světě.
Big Carl -Největší jeřáb na světě: Velké stavby, budovy, památníky a sochy fascinují lidstvo od nepaměti. Už staří Egypťané vytvářeli obrovské monumenty, náročné nejen na projektování ale i na samotnou realizaci. K té ale potřebujete i to správné „nářadí“. Tedy stroje, které budou svou konstrukcí a stabilitou schopné zabezpečit přepravu stavebních materiálů pro tyhle obří stavby.Jedním z takových nejvíce známých je právě jeřáb. Těch existuje velké množství od lodních, mostových či portálových, až po ty stavební. Právě jejich výška a mohutnost je předurčuje k stavbě velkých budov. Víte ale kde je ten největší na světě?
Dokáže uzvednout až 5 000 tun, což je zhruba 1 600 aut. Jeho rameno se umí posunout až do vzdálenosti 100 metrů a jeho výška je 250 metrů. Samozřejmostí je i otáčivá plocha kolem své osy ve 360 stupních.
Obrázek nahoře:SMPT/Self-propelled modular transporter/Modulární transportér s vlastním pohonem. -Stránky o SMPT v cz.SMPT na Wikipedii v AJ.:
2.)Přeprava těžkých břemen:(Obrázek nafoře a dole:)Popis výrobku:Modulární přívěs představuje různé speciální přívěsy nebo návěsy, které se běžně používají při přepravě objemných a těžkých nákladů, které nelze snadno rozebrat pro snadnou přepravu.Modulární přívěsy se běžně používají v chemickém průmyslu,elektrárnách, stavebnictví a v železářském a ocelářském průmyslu.Díky své vynikající boční stabilitě je lze použít pro důlní provozy. Používají se také k přepravě výrobků, které jsou příliš dlouhé.Tahače se používají k zajištění trakce pro modulární přívěsy.Popis výrobku:Modulární přívěs představuje různé speciální přívěsy nebo návěsy, které se běžně používají při přepravě objemných a těžkých nákladů, které nelze snadno rozebrat pro snadnou přepravu.
TITANHydraulický plošinový přívěs pro přepravu nadrozměrných a nadměrných nákladů, který je rozdělen na sériový hydraulický celovozový přívěs, který lze sestavit do hmotnosti od 45 tun do 2200 tun různých sérií.To jsou některé ze současných možností přepravy a zdvihu.
3.)Současné metody těžby kamene:Na závěr,se ještě pojďme poohlédnout po součesných metodách těžby kamene:Podle druhu kamene jsou dnes kamenné bloky oddělovýny růzmými způsoby.Překvapivě málo jsou pooužívány výbušniny(jen při těžbě velkých bloků,nebo štěrku.Pravidelné bloky nerostů jsou odďělovány od podloží diamantovýmy pilami nebo dnes modernim způsobem pomocí pil s diamantovým lanem.Jinde se používá metoda odstřelu jednotlivě navrtaných kamenných bloků. Kusy skály se většinou navrtávají v horizontálním i vertikálním směru a do otvorů jsou natloukány klíny.Méně náročnou a velice rozšířenou metodou dělení kamenných bloků od masivu je vyplnění navrtaných otvorů tekutou látkou podobnou sádře, která postupným vysycháním zvětšuje svůj objem. Po zhruba osmi odinách se kamenný masiv tímto tlakem roztrhne a dojde k oddělení požadovaného kamenného bloku.
Zdroj:Těžba přírodního kamene:Kamenprojekt


Proč:

Shrnutí předchozích zjištění a důkazů:
• 1.-Protože stavitalé ovládali dovednosti a technologie k tomu potřebné.
I když ještě nevíme vše,mnohé nálezy a zjištění to podporují.
• 2.-Protože stavitelé disponovali zdroji k tomu nutnýmy.
Stavba pyramidy, byla celonárodním projektem,na kterém se podílel téměř každý egyptan,ve jménu faraóna-boha.Egyptská kultůra a vědění bylo za Chufua na vzestupu.
• 3.-Protože se faraóni,touto stavbou chtěli předvést jak současným,tak budoucím generacím a zajistit si volnou cestu do posmrtného života.
• 4.-Z náboženských důvodů,které byly v té době na prvním místě.
Faraon byl pozemským zhmotněním boha na zemi a měl absolutní moc.
Egypt-Pyramidy - Zpět na horu :